Články s tagem: Věda
Vesmír
Aerogel by mohl napomoci v teraformaci Marsu
21. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Vědec a popularizátor Carl Sagan byl zřejmě prvním, kdo vynesl na světlo světa ideu teraformace Marsu. Skoro půl století po jeho nápadu však Mars není o nic blíže Zemi, než byl v roce 1971, kdy Sagan publikoval svou studii řešící možnosti zahuštění marťanské atmosféry. Ačkoliv je Mars stále častějším předmětem debat kolem robotického průzkumu i pilotovaných misí - a Elon Musk proslavil ideu vybudování permanentní základny - přeměna celého Marsu na svět podobný Zemi se zdá být tím náročnější, čím více o ní uvažujeme.
Vesmír
Apollo 11 přeskočilo historii o víc než půl století
20. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.
Příroda
Octomilky podle nového výzkumu dědí zkušenosti svých předků
19. 7. 2019
|
Jan Toman
Poznatky klasické genetiky to nemají lehké. Sotva se podařilo potlačit "lamarckistické" evoluční představy založené na dědění znaků a zkušeností získaných v průběhu života, začaly se objevovat různé seriózní doklady o výskytu takovýchto jevů v živé přírodě. Zpočátku budily dílem posměch, dílem nedůvěru. Dnes už nicméně můžeme s jistotou prohlásit, že se podobné, epigenetické, jevy v přírodě skutečně uplatňují. Nepředstavují však alternativu darwinovské evoluce, nýbrž spíše její nadstavbu.
Příroda
Bahenní ostrov Zalzala Koh 'žil' jen šest let. Už opět zmizel pod hladinou moře
18. 7. 2019
|
Radek Chlup
Nic netrvá věčně, ani půda pod vašima nohama. Ostrov Zalzala Koh se v Arabském moři objevil teprve před šesti lety po velmi intenzivním zemětřesení, které si s sebou vzalo mnoho životů. Podle satelitních záběrů NASA se nyní ostrov opět vrátil pod vodní hladinou. Jde o přirozený proces dočasných ostrovů, které vznikají díky pohybu tektonických desek.
Příroda
Kyanid v meteoritech bombardujících Zemi mohl přispět ke zrodu života
17. 7. 2019
|
Radek Chlup
Po spolknutí kyanidu či vdechnutí většího množství oxidu uhelnatého by se nám pěkně znepříjemnil život, protože obě látky jsou prudce jedovaté. Kyanid i oxid uhelnatý se však nacházely na meteoritech, které bombardovaly Zemi před vznikem života, a to jako sloučeniny vázané železem. Podle biochemičky Karen Smithové tyto jinak nebezpečné látky mohly přispět atomy uhlíku a dusíku ke vzniku života na naší planetě.
Příroda
Včela jako základ státu? Bez nich zmizí civilizace, jak ji známe
16. 7. 2019
|
Matěj Senft
Snímky katedrály Notre-Dame v plamenech zasáhly celý svět. Krása mizející pod šlehajícími plameny. Hořící katedrála jako obraz oteplující se planety. V té zkáze však vysvitla naděje. Včely, chované v chrámu, se do jedné zachránily. Odolaly požáru, který měnil dřevo na uhel a pevný kov v horoucí lávu. Hospodaření člověka by však včely už dlouho přežít nemusely.
Příroda
Narvalové a běluhy se mohou pářit, vědci potvrdili existenci jejich hybrida
15. 7. 2019
|
Radek Chlup
Už téměř třicet let se v Dánském přírodovědném muzeu nachází podivná lebka jedné podivné velryby. Nyní se vědcům z Kodaňské univerzity konečně podařilo zjistit, komu patří. Jde o hybrida běluhy a narvala, což znamená to, že se tito dva kytovci mohou pářit. Jde o první důkaz tohoto aktu, který je v přírodě naprosto jedinečný.
Technologie
Ze satelitních snímků lze nyní odhadnout, které mosty potřebují opravu
14. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Nikdo na světě nemládne - a neplatí to bohužel jenom pro živé bytosti, ale i pro infrastrukturu. Její občasný kolaps sebou totiž dovede předčasně vzít i náhodné kolemj(e)doucí, jako se stalo v případě loňského pádu mostu v italském Janově. Ani české mosty na tom nejsou zrovna zářně. Problém je, že revize a údržba staveb stojí mnohdy značné sumy. A paradoxně, čím úspěšnější je kontrola staveb v předcházení tragédií, tím menší pozornost se kontrole staveb v průběhu času věnuje. Nový výzkum z dílny italských institucí, univerzity v Bath a NASA však slibuje, že by statikům mohly pomoct strojové algoritmy spolu se satelity.