SpaceX miliardáře Elona Muska má za sebou úspěšný rok 2018, zejména díky startu nosiče Falcon Heavy. I roce novém se však budou fanoušci kosmonautiky moct těšit na jeho další významné "poprvé". Snad již v lednu bychom se měli dočkat prvního letu modulu Crew Dragon. Dlouhé roky plánovaná mise, která vrátí Spojeným státům schopnost vynášet vlastní astronauty, však bledne s dalším vývojem supernosiče Super Heavy Starship, dříve známějším pod názvem BFR/BFS. Právě na té stojí a padá vizionářský plán Elona Muska.

Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Taková solární expanze přitom může spolknout i naši planetu! Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí - pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Poznejte, co nás čeká a nejspíše nemine. 

Nanotechnologie, imunoonkologie, umělá inteligence – svět experimentální medicíny letos přišel s celou řadou pokročilých nápadů, jak léčit nejrůznější lidské problémy. Ačkoliv jenom malá část letošních lékařských vynálezů došla testování na lidech, naplní-li se alespoň polovina z nich, v příštím desetiletí nás zřejmě čeká zcela revoluční série změn v medicíně. Předzvěstí toho je ostatně skutečnost, že jsme se zřejmě dočkali narození prvních geneticky upravených lidí. Připomeňte si všechny medicínské milníky roku 2018.