Černé díry byly ještě donedávna jen hypotetickými objekty. Astronomy však na sebe upozornila jedna opravdu gigantická, nepřehlédnutelná. Je tak ohromná, že nejprve přemýšleli, zda je vůbec vznik něčeho tak obludného možný.

Rozpínání vesmíru se nechová tak, jak očekáváme. Různá měření dávají různá čísla – a vědci si marně lámou hlavu proč. Teď přichází s odvážným vysvětlením: Možná se nacházíme v obřím „voidu“, obrovské oblasti vesmíru s nižší hustotou hmoty. Tato hypotéza by mohla vyřešit dlouhodobý spor o rychlost rozpínání vesmíru a zároveň zpochybnit naše základní předpoklady o jeho rovnoměrnosti.

Země a celá Mléčná dráha se podle vědců mohou nacházet v takzvané Hubbleově bublině, oblasti lokální prázdnoty. To by vysvětlovalo, proč se vesmír v této oblasti rozšiřuje rychleji než v sousedních oblastech.

Astronomové si lámou hlavu nad záhadným objektem v Mléčné dráze, který vysílá rentgenové i rádiové záření v pravidelných intervalech. O tom, co v roce 2022 identifikoval rádiový teleskop v komplexu ASKAP a observatoř amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) – Chandra – se vedou debaty do dnešních dní.

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.

Konec všeho zřejmě přijde mnohem dříve, než jsme si mysleli. Ale nebojte, svůj seznam přání si ještě odškrtnout stihnete. Z vědeckého hlediska však bude existence kosmu trvat jen zlomek původně odhadované doby.