Astronomové objevili už více než šest tisíc exoplanet a statistiky naznačují, že ve vesmíru musí existovat nespočet světů s potenciálem hostit život. A přesto jsme žádné známky mimozemských civilizací dosud nenašli.

Po desetiletí si astronomové lámou hlavu nad tajemným zářením gama paprsků, které vychází z centra Mléčné dráhy. Nikdo přesně neví, odkud pochází – zda jde o důsledek srážek částic temné hmoty, nebo o energii z rychle rotujících neutronových hvězd známých jako pulsary.

Navzdory miliardám hvězd a nespočtu planet zatím lidstvo nenarazilo na žádný důkaz o mimozemské civilizaci. Tento rozpor mezi pravděpodobností života ve vesmíru a jeho naprostou neviditelností je znám jako Fermiho paradox.

Na rudých píscích australské pouště přistál 13. května 2025 neobvyklý objekt připomínající káču. Šlo o návratovou kapsli W-3 společnosti Varda Space Industries, která strávila dva měsíce na nízké oběžné dráze Země, a stala se dějištěm historického experimentu: výroby léků ve stavu beztíže.

Výzkumníci z UC San Diego zjistili, že během měsíců strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) lidské krevní kmenové a progenitorové buňky (HSPC) prokazovaly dramatické známky urychleného stárnutí – vyšší poškození DNA, zkrácení telomer, sníženou schopnost regenerace i mutace spojované s rakovinou. Tento objev přináší cenné poznatky nejen pro ochranu astronautů, ale i pro modelování stárnutí a léčbu nemocí zde na Zemi.

Astronomové nyní poprvé pozorovali kosmický jev, kdy supernova zvaná 2021yfj ztratila své vnější pláště a odhalila vnitřní vrstvy bohaté na křemík a síru. Tento „kosmický cibulový pohled“ přináší bezprecedentní vhled do struktury umírajících hvězd a vyvolává otázky o tom, jaké procesy vedou ke vzniku takové extrémní hvězdné explose.