Rozpínání vesmíru se nechová tak, jak očekáváme. Různá měření dávají různá čísla – a vědci si marně lámou hlavu proč. Teď přichází s odvážným vysvětlením: Možná se nacházíme v obřím „voidu“, obrovské oblasti vesmíru s nižší hustotou hmoty. Tato hypotéza by mohla vyřešit dlouhodobý spor o rychlost rozpínání vesmíru a zároveň zpochybnit naše základní předpoklady o jeho rovnoměrnosti.

Země a celá Mléčná dráha se podle vědců mohou nacházet v takzvané Hubbleově bublině, oblasti lokální prázdnoty. To by vysvětlovalo, proč se vesmír v této oblasti rozšiřuje rychleji než v sousedních oblastech.

K Zemi se podle astronomů blíží záhadný objekt, který zřejmě nepochází ze Sluneční soustavy. Pokud se potvrdí, že jde o mezihvězdného návštěvníka, půjde teprve o třetího takového zaznamenaného. 

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.

Konec všeho zřejmě přijde mnohem dříve, než jsme si mysleli. Ale nebojte, svůj seznam přání si ještě odškrtnout stihnete. Z vědeckého hlediska však bude existence kosmu trvat jen zlomek původně odhadované doby.

Fyzik Melvin Vopson z University of Portsmouth na sebe upozornil už v minulosti, když poukázal na to, že genomy ve viru covidu-19 vykazují v průběhu času klesající entropii nebo že informace jsou ve skutečnosti pátou formou hmoty. Nyní tvrdí, že žijeme ve velké počítačové simulaci.