Člověk
Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?
13. 5. 2018
|
Jan Toman
Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".
Lidé s 'nulkou' častěji umírají při nehodách. Proč, zatím nevíme
12. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Krevní typ 0 má díky svým skoro univerzální transfúzních schopnostem velmi dobrou pověst. Nová japonská studie však hrozí jejím pošramocením. Statistická analýza vážných poranění totiž odhalila, že "nulkaři" mají zřejmě vyšší riziko vlastního vykrvácení. Studium problému je ovšem teprve na svém počátku.
Lidské buňky budou imunní vůči všem virům, slibuje genetický projekt
11. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Schopnost upravovat a vylepšovat náš imunitní systém je páteř moderní medicíny. Skrze preventivní očkování se míra nemocí a epidemií dostala na historické minimum, imunoterapie je také stále slibnějším přístupem léčby rakoviny. I takové cíle však blednou ve srovnání s novým cílem iniciativy Genome Project-write (GP-write), která by ráda do deseti let přišla s lidským genomem imunním proti všem virovým nákazám.
Alkoholismus mohou vyléčit speciálně pěstované kmenové buňky
7. 5. 2018
|
Pavel Pešek
Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.
Hrozivá nemoc, jež soužila i slavné panovnické rody
7. 5. 2018
|
Šárka Novotná
Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.
Nechcete být tlustí? Tak pozor na tmu a střeva
6. 5. 2018
|
Šárka Novotná
Nejen slabá vůle stojí za urputným bojem s nadváhou. Odborníci poukazují i na další faktory, které mohou cestu za vysněnou postavou řádně ztížit. Některé "překážky ke štíhlosti" jsou tuze překvapivé!
Archeologové našli důkazy o středověkém masakru. Se zemí srovnal celou vesnici
3. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.
Národ 'mořských nomádů' se díky mutacím stal nadlidskými potápěči
2. 5. 2018
|
Jan Toman
Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.