Vědci z Floridské univerzity úspěšně otestovali na myších univerzální vakcínu, která by s trochou nadsázky mohla učinit z nádorů obyčejné viry. Experimentální mRNA látka se nesnaží cílit na specifické znaky nádoru. Zaměřuje se na imunitní systém, jenž pak bojuje s rakovinou jako s obyčejnou virovou infekcí.

Vitamin B12 je v tichosti jedním z nejzásadnějších prvků pro naše zdraví – a přitom ho velká část lidí má nedostatek, aniž by to věděla. A ne, netýká se to jen veganů. Podle odborníků je nedostatek B12 překvapivě častý i u lidí, kteří jedí maso, a může se projevovat únavou, zhoršenou pamětí, chudokrevností nebo dokonce neurologickými příznaky. Znamená to, že bychom si ho měli všichni doplňovat? Odpověď je složitější, než se zdá.

Diabetici, lidé na dietách a fitness nadšenci do zdraví nahrazují produkty s cukry těmi nízkokalorickými, ať už jde o potraviny a nápoje, proteinové tyčinky, bezcukrové limonády, žvýkačky, zmrzliny či pudinky. Mají téměř nulovou kalorickou hodnotu a zanedbatelný vliv na hladinu cukru. Nová studie od toho odrazuje.

Vyhrát v loterii jednou je štěstí. Vyhrát dvakrát je zázrak. Ale vyhrát čtrnáctkrát? To už není náhoda – to je systém. Rumunsko-australský matematik Stefan Mandel dokázal v 80. a 90. letech vyhrát jackpoty po celém světě – a nešlo o žádný podvod. Jeho tajemstvím byla jednoduchá kombinatorika, zákony pravděpodobnosti a extrémně promyšlená organizace. Tento příběh je lekcí o tom, jak pochopení systému může porazit samotnou hru.

Tradiční představa „dobrého života“ staví na štěstí (hedonii) nebo smyslu (eudaimonii). Psychologové však přicházejí s třetí dimenzí—psychologickou bohatostí (psychological richness): život plný rozmanitých, zkoumajících a perspektivu měnících zkušeností. Výzkum potvrzuje, že lidé, kteří tuto dimenzi akcentují, hodnotí svůj život s vyšší spokojeností a vedou bohatší, opravdovější existenci.

Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.