Člověk

Žijeme v době zhoršující se krize neplodnosti. V České republice se nedaří počít každému čtvrtému až pátému páru. Celosvětově neplodností trpí zhruba 12 procent párů. Výzkumy neplodnosti se zaměřovaly spíše na ženy, zhruba polovina případů ale připadá na muže. Vědci přišli s řešením – v laboratoři vypěstovali umělou spermii.

Jednačtyřicetiletý muž přišel do nemocnice s nálezem, který ortopedičtí onkochirurgové řadí mezi nejtěžší: nádor páteře, který destruoval více sousedních obratlů a zanechal v páteřním sloupci mezeru ohrožující míchu. Standardní rekonstrukce by v takovém rozsahu selhala. Tým z Pekingu sáhl po titanových implantátech vytisknutých přesně podle CT dat pacienta — a případ se zařadil do řady studií, které přepisují možnosti páteřní chirurgie.

Studená sprcha ještě donedávna patřila mezi výstřelky otužilců a biohackerů. Dnes se ale stále častěji objevuje ve vědeckých studiích, které naznačují, že krátké vystavení chladu může ovlivnit fungování mozku, náladu, metabolismus i schopnost zvládat stres. Nejde přitom o žádný drahý trend – stačí obyčejná sprcha.

Před devíti lety Herman Pontzer a jeho kolegové publikovali data, která zpochybnila základní předpoklad fitness průmyslu: že čím více cvičíme, tím více kalorií spálíme. Jeho model omezeného energetického výdeje tvrdil, že tělo aktivně kompenzuje zvýšenou fyzickou aktivitu snížením výdeje jinde — a celkový výdej zůstane v podstatě stejný. V únoru 2026 Pontzer spolu s Erikem Trexlerem publikoval v Current Biology aktualizovaný přehled důkazů. Obraz, který z nich vyplývá, je přesnější — a vědecká debata stále trvá.

Od roku 2013 vědci vyzvedávají z temných komor jeskyně Rising Star v Jihoafrické republice stovky kostí záhadného homina — dávného příbuzného moderního člověka — jménem Homo naledi. Předpokládali, že jde o smíšenou populaci obou pohlaví. Studie publikovaná 24. června 2026 v časopise Cell tento předpoklad vyvrátila: proteiny zachované v zubní sklovině ukazují, že každý z dvaceti dosud analyzovaných jedinců byl zřejmě ženského pohlaví. Proč, to zatím nikdo neví.

Sedmdesát let farmakologie diabetu 2. typu vypadalo takto: přijde nový lék, sníží glykovaný hemoglobin o jeden nebo dva procentní body a pacienti přesto zůstávají diabetiky. V červnu 2026 publikoval The Lancet výsledky studie TRANSCEND-T2D-1, která přinesla něco jiného — průměrný pacient se po čtyřiceti týdnech léčby retatrutidem vrátil z diabetické do prediabetické zóny. Bez epizod těžké hypoglykémie.