Člověk
Zdál se vám někdy sen, který se pak splnil? Byla to věštba nebo jen biochemie?
11. 7. 2015
|
pal
Lze věřit snům, které předpovídají budoucnost? Tuhle otázku se pokusila rozlousknout neuroložka Isabelle Arnulfová. Se svým týmem se zaměřila na studenty, kterým se před důležitou zkouškou zdálo, že ji neudělají. Jaký byl nakonec výsledek?
Odborníci se shodují: Výchova dětí homosexuálními a heterosexuálními páry má stejné výsledky
3. 7. 2015
|
Jan Toman
Která z našich významných osobností prohlásila o homosexualitě, že „Sexuální perverzita v každé formě je prostě smrt?“ Nejedná se o žádného z našich žijících prezidentů, prezident to ovšem byl – sám Tomáš Garrigue Masaryk. Pod pseudonymem takto odsoudil světoznámého spisovatele Oscara Wildea.
Zůstaňte raději vždy v pohybu. Příliš mnoho sezení vyvolává úzkosti, varují vědci
29. 6. 2015
|
art
Sedavé zaměstnání a absence pohybu ve volnu má rozsáhlé zdravotní dopady a dokonce může vyvolávat úzkostné stavy, jak zjistili vědci. Odborníci zkoumali, jak aktivita s nízkou spotřebou energie (tedy sezení) souvisí s emotivním rozpoložením. A jejich závěry by se neměly brát na lehkou váhu.
Lidský život v síti pravidel: O anarchii, logice a sudoku s profesorem Peregrinem
23. 6. 2015
|
Ondřej Zajac
Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.
Tělesný tuk může zakonzervovat mozek na celá tisíciletí
23. 6. 2015
|
Karolína Lajblová
Mozková tkáň je velmi měkká a obsahuje množství vody. Obvykle se tedy začíná rozkládat ihned po smrti. Za určitých podmínek je ale možné mrtvý mozek uchovat v neporušené podobě po stovky až tisíce let.
Moderní lidé se s neandrtálci pářili i v Evropě
22. 6. 2015
|
pal
Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. Vyplývá to z analýzy DNA, kterou provedli vědci ze vzorku ze 40 tisíc let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Doposud se totiž podařilo prokázat páření mezi Neandrtálci a moderními lidmi jen v oblasti Blízkého východu.
Mechanický spánek: Je 'vymazání' předsudků řešení nebo vymývání mozků?
22. 6. 2015
|
Jan Toman
Představte si, že by existovala zázračná pilulka, kterou by stačilo spolknout, abyste ztratili své neopodstatněné předsudky a stali se vyrovnanějšími, galantnějšími a morálnějšími. Zkrátka ve všech ohledech lepšími lidmi. Spolkli byste ji? A předepsali ji ostatním?
Znali ebolu už v antickém Řecku? Možná způsobila athénský mor
18. 6. 2015
|
art
Epidemie eboly, která loni postihla část Afriky a vyděsila svět, není něco, s čím by se člověk setkal úplně poprvé. Zažili ji možná už ve starověkých Athénách, tvrdí infekční lékař Powel Kazanjian v textu pro odborný časopis Clinical Infectious Diseases.