Člověk
Proč má někdo nadání na studium jazyků a někdo ne
7. 2. 2016
|
red
Pokud máte pocit, že vám studium jazyků nejde snadno, nezoufejte. Není to vaše chyba. Vědci přišli na to, proč se někdo učí cizí řeči snadno, a někdo naopak.
Nakolik jsou pravděpodobné velké konspirace?
5. 2. 2016
|
Jan Toman
Američané ve skutečnosti nepřistáli na měsíci. Očkování způsobuje autismus. Už dávno je možné vyléčit AIDS nebo rakovinu. To je jen několik málo z rozšířených konspiračních teorií – tedy pokusů vysvětlit určitou událost či praktiku poukazem na skrytou machinaci skupiny mocných osob. Většina populárních konspiračních teorií odporuje nejen důkazům, ale i zdravému rozumu. Na druhou stranu, od aféry Watergate po sledování počítačů tajnými službami, úspěšnější i méně úspěšné konspirace jsou součástí lidských dějin.
Jak vynucené doznání dokáže 'vygumovat' vzpomínky svědků
4. 2. 2016
|
roj
Jsou známé tisíce případů, kdy byli lidé odsouzeni neprávem jen proto, že se k vině z nějakého důvodu přiznali. Vědcům vrtalo hlavou, jak je možné, že v tu chvíli jejich "falešnou" pravdu najednou potvrdila řada svědků.
Češi našli v Egyptě unikátní člun starý 4,5 tisíce let
2. 2. 2016
|
red
Česká egyptologie má ve světě mimořádnou pověst a jak to vypadá, svou výjimečnou pozici si hodlá i nadále udržet. Čeští archeologové si připsali na konto v Egyptě další výjimečný objev. Našli unikátní dřevěný člun starý 4,5 tisíce let. Teď už jen zbývá vyřešit záhadu, komu vlastně patřil.
Lidé vedli války už v době kamenné, dokazuje pravěký masakr
1. 2. 2016
|
Jan Toman
V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné.
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
29. 1. 2016
|
Jan Toman
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Transplantace zvířecích orgánů: Čeká nás revoluce ve zdravotnictví?
22. 1. 2016
|
Jan Toman
Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…
Jaká tajemství skrývají římské latríny?
16. 1. 2016
|
Jan Toman
Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.