Člověk

Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí? 

Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.

O blahodárném účinku omezení příjmu na lidské zdraví se mluví už delší dobu. Potvrdila to řada studií, jenže kolem jejich výsledků panovaly určité nejasnosti a s jistotou potvrdit, že snížení množství potravy ovlivňuje dlouhověkost, dlouho nikdo nedokázal. Vypadá to však, že to konečně v tom začíná být jasno. Ačkoli ještě musí upřesnit některé detaily, vědci potvrdili, že omezení příjmu člověku skutečně prospívá. 

Každý, kdo se v životě pořádně opil, to dobře zná. Když máte kocovinu, rozhodně netoužíte po jogurtu s müsli nebo celozrnné housce, ale po pořádné porci mastných hranolek, smažáčku či pizze. Napadlo vás někdy, proč to tak vlastně je? Britští vědci tvrdí, že na to přišli. 

Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci. 

Říká se, že práce šlechtí. To je sice jistě pravda, jenže též se říká, že příliš všeho škodí. A s prací po čtyřicítce to platí dvojnásob, jak upozorňují vědci.