Na prosklených stavbách je to už dnes standard: černé siluety dravců mají ptáky ochránit před smrtícími nárazy do skla. Podle studie zveřejněné v magazínu Science hrozí stejné nebezpečí i netopýrům: hladké, čiré povrchy, nebo ještě hůř, stěny ze zrcadlového skla, dokážou zmást i zvířata s tak vinutým smyslem orientace.

"Netopýři nejsou slepí, jak se obecně předpokládá," upozornil Brock Fenton, expert na netopýry a emeritní profesor na Západní univerzitě v Kanadě. Skleněné překážky tak v nich – stejně jako tomu je u ptáků – vyvolávají dojem, že letí volnou krajinou. Jde o takzvanou smyslovou past.

A právě skleněné a zrcadlové plochy, zejména na vysokých administrativních budovách, netopýry a jejich radary matou. Autor studie, německý ornitolog Stefan Greif z Institutu ornitologie Maxe Plancka, s kolegy zkoumal chování netopýrů při setkání s hladkými kovovými plochami položenými vodorovně na zemi, aby připomínaly vodní hladinu.

Při přípravě pokusu si desku opřel o zeď a netopýři do ní začali narážet. Usoudil, že jde o další smyslovou past. Při následném pokusu v černém tunelu narazilo do vertikální zrcadlové stěny alespoň jednou 19 netopýrů z 21. Do žádné jiné části uzavřeného prostoru, a to ani do stejné zrcadlové desky položené na zemi, naopak nenarazil žádný z nich.

Geif následně se svým kolegou z Institutu Sándorem Zsebőkem vyzkoušeli svou teorii v praxi. Poblíž vchodů do jeskyní obývaných netopýry umístil svislé kovové talíře.

Ze 78 netopýrů, kteří kolem zrcadel prolítli, jich do nich narazilo 53, zbytek se vyhnul na poslední chvíli. V zrcadle viděli volnou krajinu a pokud k nim přilítali pod úhlem 90 stupňů, nemohl je varovat ani odraz zvukových vln. Podle Geiova týmu si netopýři nakonec uvědomili, že "něco nehraje", ale na změnu trasy už bylo pozdě.

Netopýří výzkumník věří, že jeho studie může naznačit, jakým směrem se vydat při snaze předcházet nehodám, při nichž během migrační cesty pravidelně hynou stovky netopýrů.