Vědci z japonské Nagoya University zjistili, že u osob s Parkinsonovou chorobou dochází ke změnám ve složení střevních mikroorganismů, které významně ovlivňují cestu syntézy riboflavinu (vitamin B2) a biotinu (vitamin B7) . Tyto vitaminy hrají klíčovou roli v produkci krátkých mastných kyselin (SCFAs) a polyaminů, které udržují ochrannou vrstvu hlenové sliznice ve střevech. Její oslabení vede k narušení střevní bariéry, větší propustnosti a zvýšené expozici střevního nervového systému toxickým látkám, což může spustit produkci patologické α-synukleinu a zánět, který následně může napadat mozek a přispívat k rozvoji Parkinsonovy nemoci.

Pozoruhodné je, že v reakci na tyto poznatky vyjádřil vedoucí výzkumného týmu Hiroshi Nishiwaki z Nagoya University naději: „Doplňování riboflavinu a biotinu by mohlo být účinnou terapeutickou cestou k zmírnění symptomů Parkinsonovy choroby a zpomalení jejího průběhu“.

Tento přístup znamená odklon od komplikovaných léčebných schémat k jednoduché, dostupné formě léčby – podávání vybraných vitamínů, které se běžně nacházejí v dietě i v doplňcích stravy. Pokud by se tato metoda osvědčila, mohla by se stát levným a snadno přístupným způsobem, jak zpomalit neurodegeneraci u části pacientů s Parkinsonem.

Parkinsonova nemoc postihuje téměř 10 milionů lidí na celém světě a často se rozvíjí pomalu—klasické motorické symptomy (třes, ztuhlost, pomalé pohyby) bývají předcházena více než 20 lety nespecifických projevů, jako jsou zácpa nebo poruchy spánku. Studie navázaly na dřívější poznatky, že změny mikrobiomu se objevují dlouho před klasikými symptomy, hovoří tak o potenciálu včasné diagnostiky a intervence.

Tento objev navazuje na stále silnější tezi o důležitosti osa střevo–mozek (gut–brain axis) při vzniku Parkinsonovy nemoci. Například v rámci této teorie Braak navrhl, že patologické agregáty α-synukleinu vznikají nejdříve ve střevech a šíří se do mozku přes bloudivý nerv; experimenty podporují i ochranný efekt vagotomie (Wikipedia – Gut–Brain Axis). Další studie již experimentují s terapiemi zaměřenými na mikrobiom, včetně klinických testů využívajících inženýrované mikroby jako živé bioterapeutika.