Nová studie evolučního biologa Macieje Boniho z Pensylvánské univerzity sledovala evoluční minulost částí DNA nového koronaviru SARS-CoV-2. Jeho poznatky naznačují, že u netopýrů – patrně zdroje nového koronaviru – koluje mnoho dalších virových kmenů, které mohou nakazit lidi.

Boniho tým se zaměřil na historii částí genomu nového koronaviru, které mutují co nejméně. Posuzoval při tom schopnost koronaviru infikovat lidské buňky.

Klíč ke člověku

Dosud se evoluční biologové soustředili na teorii, podle níž si nový koronavirus vyvinul schopnost infikovat lidi teprve nedávno, a to tím, že se u něj mutací vyvinul špičatý spike protein schopný zachytit se na receptoru lidské buňky. Tím si koronavirus opatři klíč, který otevírá zámek do našeho buněčného nitra.

Boniho studie naznačuje, že to bylo jinak. Jeho tým nenašel žádné blízké genové předchůdce tohoto virového klíče. Studie sice potvrdila příbuznost SARS-CoV-2 a podobného koronaviru u netopýrů i s koronaviry u luskouna. Ale jejich společný předchůdce je mnohem starší.

Letící netopýr. | zdroj: Profimedia

Nejstarší společný předchůdce koronaviru SARS-CoV-2, netopýřího viru RaTG13 a virů u luskounů byl pomocí hledání nemutujících částí DNA odhalen až v době před sto lety. Lze tedy předpokládat, že vir měl zmíněný klíč už od jeho éry.

Boni na základě výzkumu tvrdí, že některé další netopýří koronaviry mají spike protein padnoucí do lidského proteinu patrně už 50 nebo 60 let. Při častém kontaktu netopýrů a lidí byla tedy epidemie otázkou času.

"Někdo měl smůlu, a tak nastartovala pandemie. Existují ale další kmeny tohoto sto let starého předchůdce, které neznáme. Otázkou je, zda takových kmenů je deset, dvacet nebo sto," upozornil profesor Boni.

Létající zásobníky virů

Zbývá otázka, proč jsou viry netopýrů pro lidi i jiné živočišné druhy tak nebezpečné? Z nedávného výzkumu Kalifornské univerzity pod vedením epidemioložky Smiley Evansové vyplynulo, že imunitní systém těchto létavců je mimořádně odolný vůči virovým patogenům.

Netopýři se tak stávají zásobníky virů, a tedy i roznašeči nebezpečných chorob. Pro netopýry je jejich odolnost dobrá zpráva, pro jiné zvířecí druhy i pro člověka zpráva špatná.

Studie byla publikována v žurnálu Nature Microbiology