Děti mohou hrát v šíření koronaviru SARS-CoV-2 významnější roli, než se dosud předpokládalo. Naznačuje to výzkum Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu.

Výzkumníci se zaměřili na studium množství koronaviru v tělech 49 dětí a teenagerů. Při tom se ukázalo, že infikované děti mají v dýchacích cestách významně vyšší hladinu viru než hospitalizovaní dospělí na jednotce intenzivní péče určené pro léčbu covid-19.

"Množství viru, které jsme u dětí všech věkových kategorií nalezli, mě překvapilo," sdělil k výsledkům výzkumu jeho vedoucí Lael Yonker. "Nečekal jsem tak velkou virovou nálož. Byla znatelně vyšší než u dospělých hospitalizovaných pacientů. Většina těchto dětí se přitom pohybovala volně, protože byla bez příznaků (nemoci covid-19)," upozornil lékař.

Pod svícnem tma?

Bezpříznakové nebo mírné průběhy nemoci na jedné stran mohou do určité míry snižovat přenosnost, protože infekční lidé kolem sebe nekašlou. Na druhou stranu, velké množství virové nálože dává vyšší šanci na přenos.

Absence příznaků u dětí navíc zvyšuje možnost, že nakažených bude víc, protože infikované dítě nemá omezenou pohyblivost vlivem nemoci covid-19, ani se od něj nestraní okolí, protože nevykazuje příznaky nákazy.

Budou na podzim školy (i školky) rizikovými místy? | zdroj: Profimedia

To, kolik lidí s koronavirem nemá symptomy, je dosud předmětem bádání. Bezpříznakový průběh infekce je dvousečný meč. Znamená, že mnoho lidí během nákazy nepocítí žádné vážnější příznaky nemoci. Nemoc se však snáz dostane k většinu počtu lidí, často i k těm zranitelnějším.

Výsledky studie jsou každopádně na začátku školního roku znepokojivé. Naznačují možný nový směr postupu epidemie. 

Zatím víme málo

Stanou se školy novým zdrojem nákazy? Jejich otevření s sebou nese vyšší pohyb lidí a vyšší počet kontaktů. Obojí dává koronaviru novou šanci k rozšíření.

Dosud bylo ve školách zaznamenáno jen málo významných ohnisek koronaviru. Takové zdroje infekce však může být obtížné odhalit, protože se u dětí nákaza většinou neprojeví typickými příznaky.

Česká vláda však v reakci na nákazu nařídila 11. března uzavřít všechny školy. Do konce minulého školního roku jejich provoz už plně obnoven nebyl a docházka byla omezená. V plném počtu, až na několik škol, které jsou v karanténě, tak školáci do tříd zamíří skoro po šesti měsících.

Ministerstvo zdravotnictví původně nařídilo nosit od září roušky ve společných prostorách školy mimo tříd. Nakonec však roušky ve školách (zatím) nebudou. Jejich povinnost se bude navázána na oranžový stupeň virového ohrožení na semaforu, který hodnotí okresy podle míry rizika nákazy. 

Zápletka toho, jak se šíří nový koronavirus populací, každopádně není ještě vyjasněna – a nezdá se, že by ji vědci poznali v nejbližších týdnech.

Výsledky výzkumu byly publikovány v The Journal of Pediatrics. Informovala o něm také Massachusettská všeobecná nemocnice v tiskové zprávě.