Netopýři jsou pokládání za původce pandemie covidu-19. Nový výzkum potvrzuje, že slouží jako zásobníky koronavirů. Mezinárodní vědecký tým během něj v jižní Číně objevil 24 zatím nepoznaných netopýřích koronavirů - a to v okruhu pouhých osmi kilometrů.

Na přehlídce koronavirů

Žádného předka viru, který stojí za nynější pandemií, badatelé nenalezli, byť jeden z nich nesl „genomovou páteř“ podobnou SARS-CoV-2, píše v Hongkongu vycházející deník South China Morning Post. Vědce však ohromilo, že v malé oblasti provincie Jün-nan nalezli u netopýrů hned dvě desítky kmenů koronavirů.

Tým vedený virologem Shi Weifongem z lékařské fakulty Univerzity v Šan-ťungu během výzkumu shromáždil více než 400 vzorků trusu, moči a výtěrů z úst. V analýze výsledků vědci píší, že viru SARS-CoV-2 byl nejvíc podobný virus RpYN06. Shodoval se s ním na 94,5 procenta.

Kromě kmenů blízkých SARS-CoV-2 nalezli vědci také tři nové viry související s onemocněním SARS –kmenem odpovědným za epidemii v roce 2003. Objevili rovněž 17 dosud nepopsaných kmenů koronavirů souvisejících se kmeny, které u prasat vyvolávají onemocnění plodu.

Spojeni  evolucí

Netopýři byli koronaviry doslova nabití, což se dá vysvětlit koevolucí, tedy společným vývojem v průběhu evoluce. Během něj se netopýři a viry vzájemně přizpůsobili. Pro netopýry to znamenalo, že viry je přestaly zabíjet, ani jim nepůsobily vážnější onemocnění. Viry zase dokázaly přežít v extrémních podmínkách netopýřího těla, třeba při jeho hibernaci.

Problém, jak ukázala také nynější pandemie covidu-19, nastává až při změně hostitele.

„Virus se v takovém případě může začít chovat jinak a z bezpříznakové infekce máme rázem závažné onemocnění. Virus buď může do nového hostitele proniknout přímo, anebo přes mezihostitele. Tím může být jiný savec. A to se patně stalo i v případě netopýřích koronavirů (při epidemii covidu),“ píše Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců na webu Akademie věd.

Podle mnoha biologů však nebezpečím nejsou netopýři, ale sám člověk, který proniká na dříve nedostupná místa a ničí přirozené biotopy. Patogenům to umožňuje překonat bariéry, které jim dříve zabraňovaly člověka infikovat, a nekontrolovaně se šířit.

„Nemusíme se obávat netopýrů. Musíme se ale zamyslet, jak měníme svět kolem nás,“ upozorňuje na webu akademie Klára Petrželková z Ústavu biologie obratlovců.