Případů nákazy covidem-19 přibývá. Do našich životů se vrací roušky. Zvedá se druhá vlna, ačkoli ta první ještě beze zbytku neodezněla.

Nemuselo by to však nikoho překvapit. Už na jaře před druhou vlnou varovalo mnoho expertů.

Jedním z prvních "sýčků" byl přední francouzský epidemiolog Antoine Flahault. Počátkem března, na samém prahu šíření koronaviru v Evropě, si v lékařském časopise The Lancet kladl otázku, zda za první vlnou nebude následovat vlna druhá, ještě větší.

Flahault, ředitel Institutu globálního zdraví Ženevské univerzity, upozorňoval, že během tsunami bývá nejvyšší a nejničivější právě až druhá vlna a varoval: "Čína mohla zažít jen první 'heraldickou' vlnu. A můžeme se dohadovat, zda dorazí také hlavní velká vlna."

Epidemiolog v Lancetu ve svém článku připomínal španělskou chřipku, které padlo za oběť téměř 50 milionů lidí a která útočila dokonce ve třech vlnách. Nejsmrtelnější přitom byla její druhá vlna.

Mrtvých budou miliony

Varování francouzského experta je v souladu s předpovědí Institutu pro zdravotnickou metriku Washingtonské univerzity v americkém městě Seattlu. Jeho prognóza odhaduje, že do konce roku za sebou covid zanechá 2,8 milionu mrtvých.  

Do středečního večera přitom na covid zemřelo 905 tisíc lidí. Vyplývá to z dat a grafů společnosti Roylab Stats, která můžete sledovat ve streamovaném videu.

Podle expertů z amerického institutu budou počty mrtvých stoupat strmě od října, kdy se zvýší koncentrace viru na severní polokouli. Nejhorší situace nastane v prosinci, během posledního měsíce roku má na nemoc v globálním měřítku denně umírat na 30 tisíc lidí.

Ředitel institutu Christopher Murray k tomu ve zprávě o prognóze píše: "Čelíme vyhlídce na smrtící prosinec, zejména v Evropě, Střední Asii a ve Spojených státech… Ale věda je jasná a důkazy nevyvratitelné: Nošení roušek, sociální distancování a omezení společenských akcí jsou životně důležité pro prevenci přenosu viru."

Institut ze Seattlu se ve své projekci dalšího vývoje neomezuje na jednu předpověď pandemie, předkládá hned tři scénáře:

• Nejhorší. Vlády budou otálet s protipandemickými opatřeními a nebudou je důsledně prosazovat, některé přitom rozvolní. V takovém případě za sebou může covid zanechat do konce roku čtyři miliony mrtvých.
  
  
• Nejreálnější. Vlády ponechají v platnosti hygienické regulace, některé zpřísní anebo zdokonalí jejich kontrolu. Pro tento případ předpovídá institut 2,8 milionu mrtvých.
  
  
• Nejlepší. Vlády budou postupovat důrazně, povinnost nosit roušky bude univerzální a důsledně bude vyžadován sociální odstup. Pro tento případ předpovídá institut dva miliony mrtvých.

Z toho vyplývá, že i za nejpříznivějšího scénáře budou podle expertů mrtvých do konce roku miliony a v jeho druhé polovině bude počet obětí vyšší než v první. To by znamenalo, že covid-19 bude vskutku jako tsunami – také jeho druhá vlna bude větší.

Co za tím vězí?

Koronavirus, který covid vyvolává, se podobá virům sezonní chřipky. Vyšší teploty oslabují ochrannou slupku virů, nižší ji naopak vytvrzují. Za chladného počasí proto vir může přežít mimo organismus hostitele dostatečně dlouho.

Za další příčinu letní slabosti virů je pokládána vyšší vlhkost vzduchu v tomto období. Kapénky vykašlávaného viru se navážou na kapičky vody ve vzduchu a s nimi padají k zemi. V chladnějším období mohou létat dál.

V létě také viry ničí intenzivní sluneční záření, které rozbíjí nukleové kyseliny virů, a tím je rozkládá. Jenže teď na severní polokouli slunečního svitu ubývá.

Ještě podstatnější, než tyto fyzikální a chemické jevy, může být naše chování – hodili jsme za hlavu někdejší opatrnost. No a k tomu můžeme pochopitelně připočíst i to že se v září otevřely školy a s klesající teplotou tráví lidé čím dál víc času v uzavřených místnostech, kde jsou koncentrace viru vyšší.

Předpověď profesora Antoine Flahaulta publikoval vědecký žurnál The Lancet. Zpráva o prognóze Institutu pro zdravotnickou metriku Washingtonské univerzity vyšla poprvé v lékařském magazínu HealthData.

-----------

Na závěr si spolu se stouny můžeme popřát, abychom se nevrátili, tam kde jsme už jednou byli – do času "lockdownu" a do měst duchů.