Co odlišuje člověka od ostatních zvířat a co ho povzneslo nad ostatní živočichy? Někteří vědci na tuto otázku odpovídají jednoduše: tepelná úprava jídla.

Vaření, pečení, smažení, dušení nebo grilování patří k unikátním lidským dovednostem. Na světě nenajdeme jiného tvora, který si potravu upravuje na ohni nebo pomocí vysokých teplot.

Tepelně upravená potrava byla zásadní pro evoluci druhu homo. Našim předkům ušetřila energii na trávení, a tu potom mohli přesměrovat na činnost mozku – přemýšlení, a tak se rychleji vyvíjet.

Kdy to ale bylo?

Přesnou odpověď na tuto otázku nebudeme znát zřejmě nikdy. Nová studie nicméně odhalila zatím nejstarší doklad tepelné úpravy pokrmu.

Z jejích závěrů vyplývá, že skupina pralidí si na území dnešního Izraele opekla parmu jordánskou, rybu kaprovité čeledi, už před 780 tisíci let.

Důkaz ukrytý v zubech

Tým archeoložky Irit Zoharové ze Steinhardtova přírodovědného muzea při Telavivské univerzitě studoval tisíce rybích pozůstatků z archeologického naleziště u Mrtvého moře v lokalitě Gesher Benot Ya'aqov. Na tomto místě se kdysi rozkládalo jezero bohaté na ryby.

Analýza fosilií kaprovitých ryb, publikovaná v magazínu Nature, ukázala, že některé byly opečeny u ohně. Prokázaly to zbytky hltanových zubů, v nichž výzkumníci odhalili chemické změny související s ohřevem. Zároveň ale neobsahovaly změny, které by nastaly, kdyby byla ryba spálena.

Lebka parmy jordánské se zuby v hltanové čelisti. | zdroj: Profimedia

„Nevíme přesně, jak byly tyto ryby vařeny, ale vzhledem k tomu, že chybí důkazy o vystavení vysokým teplotám, je zřejmé, že nebyly pečeny přímo v ohni a nebyly vhozeny do ohně jako odpad nebo materiál určený ke spálení,“ cituje IFL Science archeologa Jense Najorku z Přírodovědného muzea v Londýně, který se na studii ryb podílel.

Autoři studie předpokládají, že pralidé využívali k přípravě ryb primitivní zemní pec, což jáma v zemi, která slouží k zachycování tepla a pečení.

„Dovednosti potřebné k vaření jídla představují významný evoluční pokrok, protože poskytly další prostředek k optimálnímu využití dostupných potravinových zdrojů. Je možné, že vaření se neomezovalo pouze na ryby, ale zahrnovalo také různé druhy zvířat a rostlin,“ řekla IFL Science archeoložka Naama Goren-Inbarová z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Vědci předpokládají, že oheň začali využívat členové druhu Homo erectus zhruba před 1,7 milionu let. „Umět ovládat oheň, abyste se zahřáli, ale není stejné, jako ho používat k vaření,“ upozornila archeoložka Zoharová a vysvětlila, že předkové lidí mohli jíst syrové ryby u ohniště a do plamenů potom zahazovat zbytky jídla.

Jednou si ovšem některý bystrý pračlověk mohl povšimnout, že nespálené potraviny, které prošly ohněm, se snáze jí a také lépe chutnají. A to ho přimělo k tomu, aby si rybu upekl.

Ryby poháněly mozek pralidí

Většina důkazů tepelně zpracovaných pokrmů je poměrně mladá a sahá až do posledních stovek tisíců let, tedy do doby existence druhu Homo sapiens. Až do objevu z Izraele pocházel nejstarší důkaz přípravy jídla na ohni z Afriky. Byl starý „jen“ 170 tisíc let.

Samotné ryby (i syrové) přitom mohly hrát důležitou roli v lidském vývoji. Někteří evoluční biologové mají za to, že právě konzumace ryb bohatých na omega mastné kyseliny, zinek a další důležité živiny umožnila lidskému mozku vyvinout se do jeho dnešní komplexní podoby.