Homo erectus byl první známý druh člověka, který kráčel vzpřímeně. Zaznamenal velký evoluční skok, přesto vyhynul.

Žil však déle, než se až donedávna předpokládalo. Vědci objevili jeho poslední sídliště v oblasti Jávy, které obýval ještě před 100 000 lety.

To znamená, že člověk vzpřímený chodil po planetě v době, kdy žil moderní člověk Homo sapiens.

Pryč z Afriky!

Zjednodušený pohled na evoluční posloupnost naznačuje, že si druhy předávají evoluční pochodeň jako potvory v Pokémonovi. Nejprve tady byl Homo habilis, poté jej nahradil Homo erectus, nakonec se z nich vyvinul Homo sapiens.

zdroj: YouTube

Jenže evoluce samozřejmě probíhá v různých částech světa různým tempem. A tak nepřekvapí, že ačkoli svébytné prvky Homo sapiens měli naši předci již patrně před 300 tisíci lety, ještě před 100 000 lety souběžně s tím v různých částech světa byli k nalezení i zástupci staršího druhu Homo erectus.

Stejně jako jiní naši významní evoluční předci, také Homo erectus měl kořeny na africkém kontinentě. Počátek druhu lze datovat až 1,8 milionu let zpátky a vděčíme mu za hodně.

Homo erectus se naučil vyrábět kamenné nástroje, užíval oheň (ač není jasné, zdali jej uměl i sám rozdělat, či jen "kultivoval" přirozené požáry). Rozšířil ale gestikulaci, a tak položil kognitivní základy našeho jazyka.

Po rozšíření mimo Afriku však Homo erectus zhruba před 400 tisíci lety z evolučního jeviště začíná mizet.

Homo erectus a "ti další" | zdroj: Google Maps

Zbylé komunity buď napomohly vývoji Homo sapiens, integrovaly se s ním, anebo neustály jeho expanzi. Zřejmě kvůli změně podmínek i kvůli příchodu Homo sapiens přežívaly jenom malé, uzavřené komunity Homo erectus.

Poslední sídlo na Jávě

Nyní hlásí výzkumníci z Iowské univerzity důležitý objev, který se týká sídliště tohoto druhu. Podařilo se jim určit věk sídliště Ngandong na indonéském ostrově Jáva. Podle jejich průzkumu Homo erectus tuto oblast obýval před 108 až 117 tisíci lety. To z Ngandongu dělá poslední známé místo, kde zanikající druh žil.

Až dosud se sídliště Ngandong vzpíralo jasné dataci. Iowští výzkumníci ale použili přesvědčivou metodu spočívající v datování fosilií zvířat, které pocházely z okolí objevených kostí zástupců Homo erectus.

"Toto sídliště je poslední známou baštou Homo erectus," řekl k práci její spoluautor Russell Ciochon. "Nemůžeme říct, že se nám podařilo odhalit datum samotného vymření Homo erectus, ale můžeme říct, že jsme našli poslední známý výskyt tohoto druhu. Nemáme důkazy o tom, že by zástupci Homo erectus žili kdykoliv později kdekoliv jinde."

Antropologie si nebyla zcela jista, zda Homo erectus mohl přežívat do takto pozdní éry vlády Homo sapiens – ale minimálně v Ngandongu to tak bylo.

Varování pro nástupce

Region na ostrově Java byl stabilním místem Homo erectus dlouho. Předešlá práce týmu i Iowy určila stáří sídliště až na 1,6 milionu let. Tamní končiny připomínaly africké traviny. Zřejmě i proto tam byl Homo erectus schopný přežít tak dlouho. Ale i tento "ráj" měl omezenou životnost.

Poslední výspa druhu Homo erectus na ostrově Jáva | zdroj: Profimedia

Zhruba před 130 tisíci lety se přes měnící se klima změnily i tamní podmínky vhodné k lovu. Otevřené pastviny ustoupily deštnému pralesu, a to stejně jako vždy dávalo obyvatelům dvě evoluční možnosti – přizpůsob se, anebo zemři.

Místní komunita Homo erectus se svými omezenými kognitivními schopnostmi toho prvního zřejmě nebyla schopna. Dnes tak může svým nástupcům sloužit jako varovný příklad toho, že pokrok nikdy nesmí usnout na vavřínech.

Studie byla publikována v žurnálu Nature.

Místo nálezu posledního sídla Homo erectus | zdroj: Google Maps