Moderní lidé, žijící nyní v jihovýchodní Asii, nesou stopy DNA tajemného druhu denisovanů. Vyplývá to z výsledků studie, která ukazuje, že sapienti se v pravěku křížili s kdekým a že naši příbuzní denisované byli v pravěku častějším jevem, než jsme dosud tušili.

Na stopě evoluční záhady

Na své cestě z Afriky před 70 000 lety se druh Homo sapiens setkal a křížil s dalšími skupinami homininů (jednotka zahrnující člověka a jeho nejbližší příbuzné), které kolonizovaly Eurasii.

První z těchto setkání bylo s neandertálci a mělo za následek v průměru dvě procenta neandrtálských genů u dnešních Evropanů.

Další setkání se týkala tajemného druhu - denisovanů. Ostatky této vyhynulé větve pralidí se dosud podařilo najít pouze v několika odlehlých jeskyních na Sibiři a také v Tibetu.

Biologové João Teixeira a Kristofer M. Helgen ale nedávno zjistili, že denisované žili na ostrovech dnešní Indonésie. Nenašli tam jejich ostatky. Zato objevili denisovanské DNA u tamních obyvatel. Své poznatky popsali ve studii publikované v žurnálu Nature Ecology and Evolution.

Teixeira a Helgen nalezli genetické důkazy, že se předkové současných lidí žijících na ostrově v jihovýchodní Asii křížili s denisovany, obdobně jako se mnoho skupin Homo sapiens mimo Afriku během své evoluční historie křížilo s neandertálci.

Tento objev ukazuje na to, že denisované byli významný druh. Vyvolává však také novou otázku: Pokud byli denisované častým jevem v jihovýchodní Asii, proč jsme je odhalili jen na Sibiři a v Tibetu?

Po boku hobitů?

Na území Indonésie a Filipín byli již dříve odhaleni zástupci Homo floresiensis a Homo luzonensis, potomci tamních zástupců Homo erectus. Můžete je znát jako prehistorické hobity, tedy hominidy nízkého vzrůstu podobné bytostem z Tolkienova Pána prstenů.

Co když však některé, byť zdaleka ne všechny, odhalené fosilie obou druhů patřily denisovanům?

Je vlastně možné, že část fosilií denisovanů jsme měli celou dobu na očích, ale považovali jsme je za hobity. Druhou možností je, že část denisovanů se s ostrovními hobity spojila. Tomuto scénáři nahrávají některé nálezy pokročilých kamenných nástrojů, které mohly vzniknout ještě před příchodem předků člověka.

Tato možnost se pere s tím, že geny hobitů se u moderních lidí nenašly. Z toho vyplývá, že hobité se s nekřížili s denisovany, jejichž potomci měli vliv i na první asijské zástupce Homo sapiens.

Dostali špatné jméno

„Potvrzené fosilie denisovanů jsou extrémně vzácné a dosud byly nalezeny pouze ve střední Asii,“ píší ve své studii. „Ale možná byli denisované mnohem rozmanitější co do velikosti a tvarů, než jsme si dosud uvědomovali,“ připouštějí vědci.

Teixeira a Helgen přitom upozorňují, že jsme jejich fosilie už mohli dávno najít – ale dali jsme jim špatné jméno.

Pokud je jejich hypotéza správná, mohli by se záhadní denisovanové již nyní nacházet v paleontologických sbírkách pod jmény H. floresiensis, H. luzonensis nebo H. erectus. Tato možnost by mohla být brzy potvrzena, anebo vyvrácena.

Nature Ecology and Evolution