Homo sapiens (člověk moudrý) a Homo neanderthalensis (člověk neandertálský, tedy neandertálec) se před desítkami tisíc lety spíš milovali, než válčili. Tuto verzi pravěkého příběhu předkládají ve studii publikované v časopise PaleoAnthropology výzkumníci Chris Stringer a Lucile Crété.

‚Make Love, Not War‘

Homo sapiens se začali vyvíjet před 300 000 lety a nakonec vyhráli evoluční bitvu a stali se jediným druhem Homo, který před 40 000 lety ovládl planetu.

Před tímto datem v Evropě žili s neandertálci. V roce 2010 průkopnická analýza neandertálského genomu odhalila, že se tyto dva druhy křížily.

Do té doby převládal názor, že Homo sapiens a neandertálci spolu spíš válčili a početnější skupiny migrantů-sapientů neandertálce prostě vyhladily.

Nová studie se však přidává k rostoucímu počtu výzkumů, které naznačují, že neandertálci zmizeli ze světa jiným způsobem. Antropologové Chris Stringer a Lucile Crété v ní předkládají teorii, podle které za zánikem neandertálců stojí jejich křížení s Homo sapiens.

Vědci porovnávali genomy neandertálců a sapientů. Z analýz genomů vyplývá, že Asijci a Evropané sdílejí jedno až čtyři procenta své DNA s neandertálci, zatímco Afričané žádné.

To naznačuje, že moderní lidé se křížili s neandertálci poté, co opustili africký kontinent, ale předtím, než se zhruba před 250 000 lety rozšířili na východ do Asie a na sever do Evropy.

V 32 dosud analyzovaných genomech neandertálců z doby před 60 000 až 40 000 lety zato nejsou žádné stopy po genech Homo sapiens. Co je příčinou?

Třeba nízký, nereprezentativní počet vzorků neandertálského genomu. Anebo také to, že neandertálci se začali křížit víc s Homo sapiens a méně mezi sebou. V takovém případě mohla jejich vyhynutí způsobit „mezidruhová hybridizace“.

A právě tuto teorii zmínění výzkumníci zastávají.

„Naše znalosti o stycích mezi Homo sapiens a neandertálci se v posledních několika letech rozšířily, stále ale nemá věda jasno v tom, jak vypadaly a jaké byly jejich důsledky. Naše studie předkládá teorii, že neandertálci se pravidelně množili s Homo sapiens, a to mohlo vést k erozi jejich populací,“ cituje magazín Popular Science profesora Stringera.

Neúspěšní hybridi z doby kamenné

Když se jeden druh začne pářit s jiným, vznikne potomstvo nového druhu. V přírodě existují například kříženci, jako je liger, potomek samce lva a samice tygra. Anebo mezek, který vznikl spojením samice osla a samce koně.

Tito hybridní jedinci zvířecích savců bývají často neplodní, případně špatně přizpůsobení přírodním podmínkám, což se mohlo stát jedincům, kteří vznikli z křížení neandertálců se sapienty.

Nedostatek mitochondriální DNA (zděděné z matky na dítě) od neandertálců u současných lidí může být podle vědců indicií, že se úspěšně křížili pouze samci neandertálců a samice Homo sapiens. U opačné kombinace byla biologická bariéra nejspíš výrazně vyšší. Hybridi mužského pohlaví pak mohli být neplodní nebo méně plodní. 

Pokud je tato teorie správná, bylo se schopno mezi sebou množit stále méně neandertálců. A to mohlo zdecimovat populace malých a rozptýlených skupin neandertálských rodin.