Firma řízená výhradně umělou inteligencí? Přesně to se stalo – a skončilo to podle očekávání
3. 5. 2025 – 6:54 | Technologie | Miroslav Krajča | Diskuze:

Startup s názvem TheAgentCompany vznikl jako experiment: co se stane, když vytvoříte firmu a svěříte její řízení výhradně umělé inteligenci? Bez lidského vedení, jen s agenty typu Auto-GPT. Odpověď je prostá: firma se zhroutila. Projekt ale přesto odhalil důležité limity současné AI – i to, kam (zatím) nepatří.
Představte si firmu, která nemá žádného lidského CEO, manažery ani operativní tým. Všechna rozhodnutí dělá pouze umělá inteligence – konkrétně skupina autonomních agentů řízených jazykovými modely, jako je GPT-4. Přesně to zkusil projekt TheAgentCompany, který vznikl jako experimentální start-up, jehož cílem bylo ověřit, jak si AI poradí s vedením skutečné firmy.
Projekt, založený uživatelem Redditu s přezdívkou "Pete", byl postaven na veřejně dostupných nástrojích typu ChatGPT – tedy systémech, které dokážou rozdělovat úkoly, koordinovat podúkoly a samostatně plánovat. Pete zadal základní instrukce: vytvořit funkční podnik, maximalizovat zisk a minimalizovat náklady. Všechno ostatní nechal na algoritmech.
Jak to (ne)fungovalo
V začátcích vše působilo nadějně. AI navrhla obchodní model, zaregistrovala firmu online, vytvořila webové stránky, plánovala reklamní kampaně a vybrala produkty. Dokonce vygenerovala podnikatelský plán a zahájila nábor spolupracujících agentů (dalších AI modulů), které si mezi sebou předávaly úkoly.
Jenže jak uvádí IFLScience, problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. AI se začala cyklit v rozhodnutích, opakovala neefektivní úkoly, nezvládala koordinaci a přehlížela zásadní souvislosti. Web byl plný chyb, zákaznický produkt nedával smysl a finanční plánování bylo... mírně řečeno chaotické.
„AI trávila více času snahou pochopit sama sebe než skutečnou prací,“ přiznal Pete v příspěvku na Redditu, kde celý průběh projektu transparentně popsal.
Co se přesně pokazilo?
Hlavní problém byl v tom, že chatGPT agenti – přestože jsou schopní vykonávat sekvence příkazů – postrádají hlubší kontext, schopnost dlouhodobého plánování a porozumění obchodní realitě. Nedokázali rozlišit, které úkoly mají prioritu, jak efektivně řídit zdroje, ani jak vyhodnocovat výsledky v reálném čase.
Například jeden AI agent navrhoval stále nové domény, ale žádnou nezaregistroval. Jiný agent se opakovaně pokoušel "optimalizovat zisk", aniž by firma vůbec měla produkt. Koordinace mezi jednotlivými systémy byla spletitá a nespolehlivá.
Co si z toho odnést?
TheAgentCompany sice skončila fiaskem, ale experiment měl významný poznávací přínos. Ukázal, že jazykové modely jsou schopné generovat působivý text a simulovat rozhodování – ale zatím nejsou vhodné pro komplexní samostatné řízení projektů bez lidského dohledu.
Zároveň připomněl, že autonomní systémy nejsou "umělá inteligence" v hollywoodském slova smyslu. Jsou to výkonné, ale slepé nástroje, které bez správné architektury a kontroly mohou selhat i při relativně jednoduchých úkolech.