Vápencové jeskyně Sterkfontein poblíž jihoafrického Johannesburgu jsou známé pod názvem Kolébka lidstva. Během poslední stovky let se tam nalezla spousta fosilií australopitéků, rodu vyhynulých hominidů, přímých předků moderních lidí.

Nové technologie teď naznačily, že tyto fosilie pocházejí z doby před téměř čtyřmi miliony let. Jsou tedy starší než slavná kostra jedince rodu Australopithecus afarensis, přezdívaná Lucy, která byla nalezena v roce 1974 v Etiopii a jejíž stáří je odhadováno na 3,2 milionu let.

Nová technologie odhalila nečekaná data

Ve Sterkfonteinu je víc fosilií rodu australopitékus („což znamená „jižní opice“) než na kterémkoli jiném místě. Je ale obtížné určit jejich stáří.

Dosud ho vědci odhadovali především podle zvířecích fosilií nalezených v jejich blízkosti, nebo podle stáří jeskynních útvarů, jako jsou sintrové kameny (usazeniny kalcitu či jiných minerálů, které tvoří výplně krasových jeskyní). Údaje, které tímto způsobem získávali, se však výrazně lišily. 

„Naše data tyto rozdíly smazala a ukázala, že fosilie jsou mnohem starší, než jsme si mysleli,“ cituje vědecký magazín Science Alert geologa a geofyzika Darryla Grangera z Purdueovy univerzity ve městě West Lafayette v americkém státě Indiana.

Darryl Granger vedl nový výzkum fosilií australopitéků v jeskyních, který je popsán na webu PNAS.

Určovat stáří pravěkých pozůstatků v jeskyních je mimořádně komplikované, upozorňují v článku výzkumníci. Věk kostry Lucy objevené na otevřené ploše byl určen radiometrickým datováním sopečného popela v usazeninách, kde byla objevena. Do jeskyní však sopečný popel nedopadá.

Dosavadní odhady stáří jeskyní Sterkfontein byly založeny na stáří vápencového sintru. Podle něj vznikly jeskyně před dvěma miliony až dvěma a půl milionu let.

Sintr, který vzniká vysrážením uhličitanu vápenatého z roztoků s rozpuštěným vápencem, se ale může tvořit i nad starším sedimentem. A právě to nový výzkum naznačuje.

Namísto zkoumání sintru nebo jiných kostí, které nemusí pocházet ze stejné doby jako zkoumané pozůstatky australopitéků, tentokrát vědecký tým analyzoval skálu, v níž se fosilie australopitéků nacházely. Zkoumal přitom radioaktivní rozpad dvou izotopů v křemeni: hliníku 26 a beryllia 10.

Tyto izotopy vznikají vysokoenergetickými reakcemi vesmírného záření blízko zemského povrchu. Jejich rozpad odpovídá době, kdy spadly do jeskyně a byly v ní pohřbeny.

Zrodil se Homo sapiens pod Jižním křížem?

Z těchto izotopů vědci zjistili, že sedimenty, ve kterých fosilie australopitéků ležely, pocházejí z doby před 3,4 až 3,7 milionu let. To znamená, že pozůstatky pocházejí z počátku éry rodu Australopithecus, ne z jejího konce.

Podle nových měření jsou fosilie starší než Lucy. Tím se tedy otevírá možnost, že se druh Homo sapiens vyvinul z druhu Australopithecus v Jižní Africe, a ne v Africe východní (v Etiopii), jak se dosud myslelo.