Longrich nakreslil mapu Evropy s válečnými liniemi sahajícími do historie staré až 200 tisíc let. Zachytil v ní, jak vypadalo soupeření druhů, z něhož vyšli vítězně lidé (Homo sapiens).

Souboj o loviště

Proč trvalo ranému člověku tak dlouho, než opustil Afriku? Patrně kvůli tomu, že ji neandertálci opustili dřív a lidé s nimi potom museli tvrdě bojovat o území.

Tento pozoruhodný výklad pradávné historie podává Nicholas R. Longrich. V článku zveřejněném v magazínu The Conversation popsal, jak vypadala déle než 100 tisíc let trvající válka obou druhů – neandertálců a lidí.

Neandertálci (Homo neanderthalensis) byli urostlí, zdatní v lovu a vzdorovali mrazivému podnebí, připomíná Longrich. Byť byli v Evropě a Asii dřív nežli Homo sapiens, mizí v období před 40 tisíci až 20 tisíci lety.

Vzhledem k tomu, že s koncem neandertálců je spojen nástup Homo sapiens do jejich teritoria, je téměř jisté, že za jejich koncem jsou moderní lidé.

Předpokládá to také Longrich. Na mapě Afriky a Eurasie zakreslil linie postupů ofenziv a ústupů, které znázorňují konflikt obou druhů jako válku trvající déle než sto tisíc let.

„Je nepravděpodobné, že se moderní lidé setkali s neandertálci a rozhodli se nechat jeden druhého žít v míru,“ píše Longrich. „Pokud nic jiného, populační růst je nutil, aby měli dostatek potravy a získali víc území k lovu,“ upozorňuje.

Mapa ukazuje postup Homo sapiens do Evropy. Modré šipky znázorňují odraženou ofenzivu primitivních Homo sapiens před 200 tisíci lety. Červené šipky popisují úspěšnou ofenzivu moderních Homo sapiens po více než 100 tisících letech. | zdroj: kredit-Nicholas R. Longrich

Longrich podotýká, že územní konflikty můžeme pozorovat také u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Jejich samci se běžně shromažďují, aby napadli a pobili samce z konkurenčních tlup.

Pomohli vlci?

Právě dnešní šimpanzi ale naznačují, že stotisíciletá válka neandertálců a lidí nebyla strategickým záměrem. Bylo to prostě zápolení podobných konkurenčních druhů, které měly podobný životní styl.

Primitivní Homo sapiens se z Afriky do Evropy dostali nejspíš před 200 tisíci lety. A narazili právě na neandertálce, kteří jejich postup odrazili. Trvalo déle než 100 tisíc let, než modernější Homo sapiens prošli přes Arabský poloostrov a Blízký východ do Evropy. Jiní se dostali do Evropy přes Gibraltarský průliv.

Tentokrát se lidé v Evropě už udrželi. Zato neandertálci začali mizet.

Javeliny (oštěpy), kterými bojovali neandertálci a lidé. | zdroj: kredit-Thomas Terberger

Během dalších 100 tisíc let podle Longriche vedli Homo sapiens s neandertálci vleklou válku. „Neandertálci museli být zdatnými bojovníky. Jejich velké oči jim dávaly výhodu lepšího vidění v šeru,“ upozorňuje vědec.

Indicií dávného válčení jsou nálezy zlomenin dolních částí paží. Naznačují snahu vykrýt nebo odvrátit údery mířící na hlavu. U neandertálců jsou časté. A nejméně jeden neandrtálec pocházející z věhlasného naleziště v irácké jeskyni Šánidar zahynul na následky bodnutím kopí do hrudi. Taková poranění se přitom častěji vyskytují u ostatků mladých mužů.

Proč ale člověk získal převahu nad neandrtálci?

Někteří paleontologové uvažují o lepších lovících technikách, které lidem umožnily rychlejší populační růst. Jeden z názorů upozorňuje, že lidem mohla dát výhodu domestikace vlků, kteří hlídali jejich sídla. Lidé také mohli mít lepší schopnost dorozumívat se, což je důležité nejen při lovu, ale také při boji.

Války jsou nám vlastní

Příčinou vítězství lidí byla nejspíš kombinace několika faktorů, které z Homo sapiens udělaly lepší válečníky.

„Nakonec jsme válku vyhráli. Nebylo to tím, že by neandrtálci neměli sklony k válčení. Nebyla to rychlá válka, ale válka dlouhá a vyhlazovací. Zvítězili jsme, protože jsme se stali lepšími válečníky než oni,“ píše v pozoruhodném článku Nicholas R. Longrich.