Lidstvo má technologii, kterou by mohlo oživit některé vyhynulé druhy. A právě na to se chystá americký biotechnologický start-up Colossal. Chce vrátit na Zemi mamuty.

Kromě technologií na to má i finance. Společnost tento týden oznámila, že na projekt vybrala od investorů 15 milionů dolarů. Další miliony jsou na cestě.

Co víc, Colossal získala experty-genetiky schopné pracovat s pokročilými technologiemi, které jsou k takové činnosti nezbytné. Jsou to zejména genetické nůžky CRISPR umožňující přepisovat kód života, a tak měnit charakteristiky druhů. V čele odborného týmu společnosti stojí její spoluzakladatel, špičkový genetik George Church z Harvard Medical School, informuje televize CNN.

Healing the environment with (re)creations of woolly mammoths--will it work? Our #bioethics scholar @KaebnickG talks to @Dan__McCarthy @morningbrew about the new @ItIsColossal proposal. #ethics & #environment #ClimateChange #ClimateCrisis #ClimateAction https://t.co/G7m9JXUoCv

— The Hastings Center (@hastingscenter) September 14, 2021

Majitel Colossal, miliardář Ben Lamm o projektu prohlásil: „Nikdy předtím nebylo lidstvo schopno využít sílu technologie k obnově ekosystémů, uzdravení Země a zachování její budoucnosti prostřednictvím opětovného osídlení vyhynulými živočichy. Teď k tomu máme konečně příležitost. Naším cílem je naklonovat první mamuty do čtyř až šesti let.“

Hybrid dvou příbuzných

Mamuti, kteří obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii, patří k nejznámějším pravěkým živočichům, jsou jedním ze symbolů doby ledové.

Mamuti vyhynuli na konci doby ledové před 4000 lety. Poslední zástupci jejich populace žili na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu u severovýchodního pobřeží Ruska, izolovaní od zbytku světa.

Experti se chystají vložit sekvence DNA z mamuta srstnatého získané z dobře zachovalých pozůstatků v permafrostu a zmrzlých stepích do genomu slona indického. Měl by tím vzniknout hybrid těchto býložravců.

Autoři věří, že projekt bude úspěšný. 

Mamut srstnatý ((Mammuthus primigenius) byl vzdálený příbuzný dnešního slona indického. V kohoutku měřil do 3,4 metru a vážil kolem 6000 kilogramů. K jeho hlavním znakům patřily dlouhé zahnuté kly a téměř metr dlouhé chlupy.

A co je pro zmíněný projekt podstatné – DNA mamuta srstnatého a slona indického se z 99,6 procenta shodují. Stačí tedy pomocí technologie CRISPR přepsat 0,4 procenta genomu.

Co by tomu řekli lovci mamutů?

Cílem je vytvořit udržitelnou populaci mamutů, která by se znovu potulovala tundrou. Mamuti by podle lídrů projektu měli vytvořit model pro obnovu poškozených nebo ztracených ekosystémů, a tím pomoci zpomalit či zastavit účinky změn klimatu.

Pasoucí se mamuti by měli pomoci zachovat takovou stepní vegetaci, která by lépe odolávala globálnímu oteplování. Její struktura by pak zpomalila tání permafrostu, které vyvolává obavy z uvolňování skleníkových plynů. 

Projekt má nicméně spoustu kritiků. Ti upozorňují na to, že priority by měly být nastaveny jinak, protože pětině druhů na Zemi hrozí vyhynutí a do konce století se jejich podíl může zvýšit na padesát procent. Investice by proto měly plynout do kriticky ohrožených druhů, případně do těch, které ze světa vytlačili lidé.

Copak ale k vymizení mamutů lidé nepřispěli? Tihle chobotnatci byli jednou z hlavních součástí jejich jídelníčku.

Výzkumný tým každopádně na projektu začal pracovat. Analyzoval genomy 23 žijících druhů slonů a vyhynulých mamutů. Genetici odhadují, že budou muset naprogramovat více než pět desítek změn genetického kódu indického slona, aby budoucímu hybridovi poskytl vlastnosti nezbytné k přežití v Arktidě.

Tyto vlastnosti zahrnují deseticentimetrovou vrstvu izolačního tuku, pět různých druhů chlupů a menší uši, které hybridovi pomohou snášet chlad. Tým chce zvíře připravit tak, aby nemělo žádné kly, a tak nebylo cílem pro pytláky slonoviny.

Bude to ale ještě vůbec mamut? Co by takovému hybridovi bez jeho největší chlouby řekli loci mamutů?