Nástroj CRISPR, který mění lidské geny, je nadějí medicíny. Dá se přirovnat k nůžkám, které vystřihnou vadnou mutaci genů a buňky naprogramované tak, aby na darebácké škodící buňky útočily a likvidovaly je, vrátí do těla.

Lékaři si od této technologie slibují mimo jiné pomoc při léčbě rakoviny.

Pomůže biologie?

Rakovina je pro lékaře těžko rozlousknutelným oříškem. Soubor mutací a chyb, které vedou ke vzniku nádorových buněk, je nejspíš pokaždé unikátní. Lze sice vystopovat podobnosti, ale lze zjednodušeně říct, že rakovin je tolik, kolik je možných variací v naší DNA.

Onkologové dosud nenalezli účinný lék, také proto vkládají naděje do biologické léčby. Zejména imunoterapie založená na úpravě imunitních buněk tak, aby dokázaly vzdorovat buňkám nádorovým, je slibnou technikou. A nejčastěji je v této souvislosti zmiňován genový editor CRISPR známý od roku 2012.

zdroj: YouTube

Dobrý výsledek nyní ohlašuje tým Pensylvánské univerzity pod vedením Carly Juneové, který na lidech při klinických testech zkoušel CRISPR. Dopadlo to na jedničku.

Levnější terapie

Výzkumníky zajímalo, jak využít editor CRISPR pro editaci buněk v těle onkologických pacientů, aniž by se tím vyvolaly nežádoucí účinky.

Pokud by metoda fungovala, snížilo by to cenu terapie. Tradiční odběr buněk, úprava in vitro a poté navrácení do těla je dražší, ale navíc nemusí proti rakovině zabrat. Upravené buňky se můžou ocitnout v hledáčku imunitního systému.

Potenciálním rizikem imunoterapie je, že upravené imunitní buňky začnou útočit i na zdravé tkáně. Pokud například vědci vloží do imunitní buňky informací, aby se zaměřily na specifický protein – a protein je vlastní nejen nádorovým, ale i jiným buňkám, je zaděláno na problémy.

V testech na Pensylvánské univerzitě se to však nestalo. Podle autorů editované imunitní buňky nejenže nezpůsobily pacientům komplikace, ale rovněž vykazovaly v organismu dlouhou dobu přežití.

Klinický pokus ale dosud trvá – momentálně známe pouze výsledky první fáze, která řešila zdravotní nezávadnost. Teprve další fáze budou zkoumat, zda tento typ imunoterapie také účinně léčí rakovinu.

Hudba budoucnosti

Výhodou CRISPRu proti jiným metodám genové editace je především jednoduchost a zmíněná nižší cena. S CRISPRem může být imunoterapie otevřená většímu počtu pacientů než bez něj.

Imunoterapie nicméně není bez rizik. Patří se připomenout, že první klinické testy v roce 2016 smrtí několika pacientů.

Nemusí se proto vyplatit čekat na nové postupy a odmítat současné konvenčnější formy onkologické léčby.

Koncepční ilustrace editace genů při léčbě rakoviny plic. Enzym CRISPR (olivový) nesený RNA (ribonukleovou kyselinou, žlutá) vyhledává v genetické informaci konkrétní místo a v něm přeruší DNA (modrá). V buňce se spustí opravné mechanismy, které DNA opět spojí, ale nedokonale. Tak vznikne mutace, která vyřadí zasažený gen působící jako vypínač imunitních buněk a otevírá cestu k růstu nádoru | zdroj: Profimedia