Svalovou dystrofii se podařilo vyléčit pomocí genového editoru CRISPR

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Prenatální testy odsunuly problém dědičných chorob stranou – řada těhotenství, u nichž testy riziko dědičné nemoci odhalí, je ukončeno. Přesto však takový přístup nelze považovat za "skutečné" vyléčení. To slibuje až počínající věk genových terapií. Další z nich se nyní podařilo vykurýrovat, prozatím u psů, zhoubnou Duchennovu svalovou dystrofii.

Duchennova svalová dystrofie postihuje jen muže a je smrtelná

Duchennova svalová dystrofie postihuje jen muže a je smrtelná,zdroj: Profimedia.cz

S přirozeným výběrem mají dědičné choroby málo společného. Můžete mít jako jedinec potenciálně velmi dobré podmínky po start do života, ale pokud máte zároveň v rodině špatnou kombinaci genů, nemusí na tom záležet.

Duchennova svalová dystrofie není nikterak okrajová choroba – nemoc se vyskytuje v průměru z jednoho chlapce z 5000 narozených - v Česku je to deset dětí ročně. Dívky jsou vůči defektu imunní. Na chorobu zemřel například syn zakladatele stejnojmenné značky automobilů Alfredo Ferrari.

Když tělo chřadne

Prognóza je nicméně i ve 21. století velmi nepříznivá: postupné ochabování činnosti svalů nejprve postihuje dolní končetiny a pas, poté postupuje výše, až nakonec zasáhne o horní končetiny, krk a srdeční i dýchací svaly...

Smrt obvykle nastává mezi 20. a 30. rokem života, s velmi dobrou péčí se však podařilo život někdy prodloužit až přes čtyřicítku. Lék jako takový dnes neexistuje. Leccos sice mohou zlepšit systémy na podporu dýchání, steroidy, imunosupresiva nebo antikonvulziva, medicína však stále hledá způsob, jak chorobu skutečně vyléčit. Na základní úrovni za Duchennovu svalovou dystrofii může mutace genu odpovědného za protein dystrofin. Ten je běžně přítomný v kosterní a srdeční svalové tkání, pokud však chybí, svaly postupně ztrácejí schopnost provádět svalový tah.

Co kdybychom však mohli vadný gen opravit? Právě tímto směrem vykročila nová práce, kterou genovou terapii vyzkoušela na psech.

Konceptuální ověření

Studie Texaské univerzity a Exonics Therapeutics pod vedením doktorky Leonely Amoasiové otestovala možnost korigovat gen odpovědný za produkci dystrofinu pomocí genového editoru CRISPR. S jeho pomocí upravili DNA u čtyř testovaných psů, a následně čekali šest až osm týdnů na výsledky změny hodnot dystrofinu.

Ten se i po tak krátké době prudce navýšil na 92 procent běžných hodnot v srdečním svalu a 58 procent v dýchacím svalstvu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé výsledky by vyžadovaly čekání na degeneraci (a následnou nápravu) řadu let, lze zvýšení hladiny dystrofinu jako takové vnímat jako to nejlepší dostupné potvrzení funkčnosti metody.

Předešlé testy na myších rovněž přinesly podobně povzbudivé výsledky. Prozatím jde však o konceptuální ověření nápadu, nikoliv něco určené pro nasazení na lidech. 

Grafika ilustrující rozložení dystrofinu ve zdravém svalu (nalevo), jeho absenci vlivem DSD (uprostřed) a obnovu produkce (napravo).

Grafika ilustrující rozložení dystrofinu ve zdravém svalu (nalevo), jeho absenci vlivem DSD (uprostřed) a obnovu produkce (napravo).,zdroj:UT Southwestern

Texaská práce přitom není jediná, která genetickou terapii k léčbě Duchennovy svalové dystrofie zkouší. Letos v létě proběhla studie pod vedením Sarepta Therapeutics, která zvýšila produkci dystrofinu jinou metodou - a byla již klinicky otestována na lidech! Krom toho vlastní terapie vyvíjí i Pfizer a Solid Biosciences.

"Naše strategie je odlišná od ostatních terapeutických přístupů pro léčení DSD," sdělila Amoasiová, "Podařilo se nám totiž editovat mutaci odpovědnou za vznik samotné choroby, a tak obnovit normální genovou expresi a produkci dystrofinu. Čeká nás ale ještě hodně práce, než budeme moct přejít ke klinické aplikaci."

Texasná práce tedy doslova odstranila původní příčinu choroby. Prozatím je tedy znát nemalý pokrok ve snaze o eliminaci Duchennovy svalové dystrofie, podobným tempem zřejmě nebude reálné schválené pro běžnou léčbu trvat déle než několik let.

Výsledky byly publikovány v časopisu Science.

Tagy: genetika nemoci a nákazy věda a poznání CRISPR