Lidstvo stále hledá způsoby, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech. Upíná se zejména ke sluneční nebo větrné energii. Jenže přímo pod nohama má ještě jeden čistý zdroj – geotermální energii.

Recept, jak se osvobodit od uhlí i plynu

Teplo pod zemským povrchem představuje téměř nevyčerpatelný zdroj čisté energie, která na rozdíl od energie ze Slunce nebo z větru může být dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a z jakéhokoli místa na Zemi.

Bylo by ji ve velkém možné odebírat ve formě páry pro pohon turbín, které roztočí generátory vyrábějící elektřinu. Na geotermální energii bychom mohli předělat uhelné elektrárny, kterých je globálně v provozu víc než 8500, z toho 26 v Česku. Tyto elektrárny chrlí do ovzduší hromady oxidu uhličitého – skleníkového plynu, který významně přispívá k oteplování planety.

Geotermální energie by byla použitelná také pro elektrárny paroplynové. Kromě toho bychom teplo z hlubin mohli dodávat přímo do dálkového vytápění.

Dosud je většina této energie mimo náš dosah. Hlubinné vrty jsou technologicky, časově i finančně náročné. Teploty a tlaky rychle ničí drahé vrtáky. Jejich výměna je zdlouhavá. Musíte vrtnou hlavici vytáhnout na povrch, nasadit hlavici novou a znovu ji spustit do vrtu.  

Proto se také geotermální elektrárny staví jen v několika málo oblastech, v tektonicky aktivních místech, třeba na Islandu nebo na Novém Zélandu, kde nemusíte vrtat kilometry pod povrch, abyste se dostali k „horkému dechu“ planety. Horké gejzíry tam tryskají přímo ze země.

Změníme to, tvrdí Slováci

Slovenská společnost GA Drilling se to snaží změnit. Vyvinula a předvedla dvě nové zařízení, která ve světě vyvolávají pozornost. Obě mohou využívat stávající vrtné infrastruktury, upozorňuje magazín New Atlas.

Prvním je zařízení Anchorbit, které dokáže zdvojnásobit rychlost vrtání a prodlouží životnost vrtáku. Vrták se v něm pohybuje v posunujících se pístech zajišťujících jeho pevné vedení, což je patrné ve videu. Firma tvrdí, že se provrtá do šestikilometrové hloubky.

Technologicky vyspělejší Plasmabit se dokáže dostat až deset kilometrů pod povrch. Jeho základem je plazmový termální vrták. Do horniny se zakousne plazmatem o teplotě 6 000 stupňů Celsia a rozmělněnou horninu odstraňuje proudem vody pod vysokým tlakem.

„Náš tým již několik let pracuje na tom, aby se sen o celosvětově dostupné geotermální energii stal skutečností. A už se nám podařilo demonstrovat naši technologii,“ říká na firemním webu generální ředitel GA Drilling Igor Kočiš.

Rozpálený vrták Plasmabit. | zdroj: kredit-GA Drilling

Nové technologie pro geotermální hlubinné vrty teď zkouší kdekdo. Plazmový termální vrták, podobný Plasmabitu, testují startupy Petra nebo Earthgrid. Pomocí gyrotronu, což je mikrovlnný zdroj vysílající elektromagnetické vlny o vysoké frekvenci a intenzitě, se chystá vrtat americká společnost Quiase. Se svým zařízením se chce dostat až do hloubky 20 kilometrů a odtud čerpat teplo.

„Pokud bychom využili pouhých 0,1 procenta energie, která je uložena pod povrchem naší planety, pokrylo by to současnou spotřebu celého světa na déle než dvacet milionů let,“ upozorňuje v magazínu New Atlas fyzik Paul Woskov z Massachusettského technologického institutu, který se na projektu Quaise podílí.

Překonají sovětské úderníky?

Kdyby se Quiase se svým gyrotronem dostala dvacet kilometrů pod zem, byl by to nejhlubší vrt všech dob. Zatím se lidstvo provrtalo jen do hloubky 12 kilometrů.

V kategorii vědeckých vrtů do zemské kůry patří prvenství Kolskému superhlubokému vrtu. Vyhloubili ho v osmdesátých letech minulého století v severozápadním Rusku. Sovětští úderníci se dostali 12 226 metrů pod zem.

Později je o několik desítek metrů překonaly vrty na ruském Sachalinu, které prováděli společně Rusové, Američané a Japonci, a v katarském al-Šahínu, kde vrtala korporace Maersk. To však byly ropné vrty.

Tyto vrty měly za cíl objevit a vytáhnout na povrch fosil. Vrty, které plánuje GA Drilling a další zmíněné firmy, naopak usilují o to, aby fosil pod zemí zůstal.