Život si najde cestu i do míst, kde bychom to nečekali. Například pod antarktický led.

Před novozélandskými výzkumníky, kteří vrtali do Larsenova šelfového ledovce v Antarktidě, se půl kilometru pod ledovým povrchem rozestoupil prostor připomínající katedrálu. V něm tekla podzemní řeka.

Odhalena satelity

Na stopu podpovrchové řeky se výzkumníci dostali pomocí satelitních snímků, které odhalily atypickou rýhu v ledovci. Tušili, že by mohla být znakem podzemního řečiště.

S pomocí proudu teplé vody proto vyhloubili do těchto míst díru, aby svou hypotézu ověřili. Samotná přítomnost řeky je nepřekvapila. Šokovalo je však to, že je v ní bohatý život.

Život hluboko od ledovcem. | zdroj: kredit-NIWA/Craig Stevens

Když se na kameře sondy začaly objevovat kmitající šmouhy, výzkumníci se domnívali, že to je technická závada. Teprve za chvíli zjistili, že jde o hejno různonožců – drobných korýšů, které lze přirovnat ke krevetám.

Tak hluboko pod ledovým příkrovem výzkumníci žádný život nečekali.

„Když jsme pozorovali tvory z této řeky, bylo to, jako bychom vstoupili do ztraceného světa,“ řekl pro list The Guardian výzkumník Craig Stevens, fyzikální oceánograf z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry s odkazem na slavný román Artura Conana Doyla.

Objev dosud neznámé struktury zaplněné korýši prý přiměl jeho tým „skákat radostí“.

Existuje víc takových světů?

Existence sítě řek a jezer schovaných pod příkrovem ledovcové masy je již dlouho předmětem teorií a bádání. V posledních letech se pro ni již začínají objevovat i skutečné důkazy. Dosud nebylo ale známo, jestli tam nalezneme i život.

Optimistické odhady předpokládaly přinejlepším existenci mikrobů. Nyní se ukazuje, že by se tam mohlo dobře dařit i komplexnějším drobným živočichům.

Novozélandský tým se chystá ve studiu objeveného podzemního biomu pokračovat. Výzkumníci v řece pod ledem nechali přístroje, které budou zaznamenávat, co se tam děje. Pozorování budou analyzovat v laboratořích na Novém Zélandu. Věří, že získají další cenné poznatky o druzích, na které pod ledovcem narazili. Chtějí sestavit ekologickou mapu této přírodní katedrály.

Zajímat se budou zejména o to, zda a jak se živiny dostávají do toku podzemního řečiště. To by mohlo napovědět, jestli se dá podobný podzemní ekosystém očekávat i jinde.

Vědci nicméně připomínají, že vlivem tání ledovců může být další existence nově odhaleného ekosystému ohrožena.

„Klima se mění a ačkoli povaha těchto změn je stále předmětem výzkumu, jisté je, že nás čekají velké změny,“ upozornil oceánograf Stevens.