Jak ale říká ustálené rčení, když dva dělají totéž, není to totéž. Družice Mangalján (v hindštině „marsovské plavidlo“), známá také pod vědeckým názvem Mars Orbiter Mission (zkráceně MOM), nese podstatně chudší vědecké vybavení než její americká kolegyně.

To zároveň nijak neumenšuje výkon, který se indickým inženýrům a inženýrkám podařil. Pro tamní vesmírný program jde o první a zatím velmi úspěšné krůčky: před šesti lety vyslala Indie k Měsíci družici Čandraján-1 a právě na zkušenostech z této mise stavěl i současný marsovský projekt.

zdroj: tisková zpráva

Jeho nízká pořizovací cena odráží nejenom odlišné životní podmínky (indičtí pracovníci v oboru berou zhruba osmkrát nižší platy než jejich američtí kolegové a kolegyně), ale také odlišnou inženýrskou filozofii.

Zatímco NASA musela po dvojici selhání před koncem minulého tisíciletí přehodnotit svůj přístup a dnes je firmou s možná nejpřísnějším schvalovacím procesem, Indové sází na instinkt a schopnost improvizace. Tu si ostatně vyzkoušeli právě u Měsíce, kde Čandraján hrozilo přehřátí, ale inženýrům se podařilo dospět k improvizovanému řešení, které družici zachránilo.

zdroj: tisková zpráva

V případě Mangaljánu zatím vše probíhá podle plánu a družice bude mít záhy napilno. Čeká ji především zkoumání marsovské atmosféry, ale už 19. října se nachomýtne k rande, které proběhne mezi Marsem a kometou Siding Spring.