Supercely vypadají už na pohled z dálky děsivě. Připomínají scény z apokalyptických filmů, kdy se na Zemi snáší pohroma z oblohy.

Pohání je otáčející se věž stoupajícího vzduchu, která může vyšplhat až do výše 16 kilometrů a obsáhnout objem, který je několikanásobně větší než objem Mount Everestu upozorňuje žurnál Science.

Ze supercel se často snáší přívalové deště, anebo kroupy velké jako tenisáky. Provází je silné nárazy větru (downburst) a občas se z nich rodí tornáda.

Jednoduše řečeno, jsou to povětrnostní bestie.

O jedné z nich v pátek večer na své facebookové stránce informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vytvořila se poblíž Uherského hradiště. Další zachytili přispěvatelé na twitteru v uplynulých dnech, kdy se připomínalo výročí tornáda na jižní Moravě.

Josef Král vyfotil supercelu ve Středočeském kraji na Benešovsku…

Stunning LP #supercell in Lštění, #Czechia by Josef Král. Taken on June 27, 2022 ⚡ Follow @xWxClub for more #storms from around the world.#weather #wxtwitter #stormchasing @StormHour @ThePhotoHour @StormHourMark @CHMUCHMI @MeteopressCZ @Meteopress @TatanaMikova pic.twitter.com/EEVASasVJO

— EXTREMEWEATHER.CLUB (@xWxClub) July 1, 2022

 ...a Lukáš Gallo ji zaznamenal u Vodňan v Jihočeském kraji na Strakonicku. 

Beautiful LP #supercell in Vodnany. Sent by @LukasGalloWx Follow @StormFreaksArt for more #storms ⚡ Tag @StormFreaksArt to get featured.#weather #wxtwitter #stormchasing @StormHour @ThePhotoHour @StormHourMark @CHMUCHMI @MeteopressCZ @Meteopress @TatanaMikova pic.twitter.com/soIpEbDQ9c

— ⚡ StormFreaks (@StormFreaksArt) June 30, 2022

Supercelární bouře se rodí z vysokého vertikálního střihu větru, tedy ze změny rychlosti a směru větru s výškou, píše na svém webu meteorologická agentura Meteopress. Působením střihu větru se vytvoří vzduchový vír, jehož osa je vodorovná se zemí.

Vlivem vzestupných pohybů v oblaku se poté osa mění na vertikální, a uvnitř bouřkového oblaku vzniká rotující oblast nízkého tlaku. Nazývá se mezocyklóna a dosahuje průměru v řádu jednotek kilometrů. Z mezicyklóny se potom mohou snášet na zem tornáda.

Ze zmíněného popisu vyplývá, že supercely se rodí, když sluncem ohřátý vzduch stoupá rychle a vysoko. Ale mohou existovat i jiné zdroje spouštěcího tepla, například velké požáry, anebo erupce sopek.

Vznik vzduchového víru v supercele. | zdroj: Vanessa Ezekowitz/Wikimedia Commons

Supercelární bouře, která čerpá energii z vlhkého a teplého vzduchu, trvá dvě až čtyři hodiny. Byly však zaznamenány případy, kdy supercela trvala deset hodin.

Rotující supercely, v nichž jsou odděleny vzestupné a sestupné proudy, mají přes svou intenzitu malou velikost ve srovnání s většinou bouřek. Jejich průměr zpravidla nepřesahuje 18 kilometrů, avšak obvykle bývá mnohem menší. A to je důvod, proč jedna čtvrť města může být větrem, přívaly deště, krupobitím a vichry pustošena, zatímco druhá zůstává nedotčena.

Boční řez supercelou. Na schématu jsou patrné klesající sloupy studeného vzduchu po obvodu supercely a stoupající teplý vzduch v mezicyklóně. Nahoře pod kovadlinou mraku (Cumulonimbus) se tvoří mraky ledových krystalů (Ice crystal clouds) a hrbolaté mraky (Mammatus clouds.) | zdroj: Michael Graf – Vlastní dílo/CC BY-SA 3.0/Wikimedia Commons

Tajemství síly supercelární bouře spočívá v její izolaci. Supercela je samotář. Nesdílí prostor se sousedními bouřemi. Proto může spolknout veškerý okolní vzduch jako palivo.

Nejsilnější a také nejčastější jsou supercelární bouře na rovinatém americkém středozápadě. Avšak udeřit mohou téměř kdekoli.

V Česku se jich za rok vyskytne několik desítek, upozorňuje Meteopress. Rekordní byl rok 2017, kdy bylo hlášeno 51 supercel.