Intenzita i rozsah bouří a povodní, které v polovině července pustošily rozsáhlé oblasti na západě Německa i v zemích Beneluxu a připravily o život 222 lidí, šokovaly Evropu. V některých částech Porýní-Falci a Porýní-Vestfálska napršelo během 24 hodin nevídaných 150 milimetrů vody.

Z nové studie, kterou zpracovali experti ze skupiny World Weather Attribution a Evropské klimatické nadace, vyplývá, že na takových srážkách, které vyvolávají kalamitní situace, se vydatně podílejí změny klimatu, ke kterým přispívá naše civilizace spalováním fosilních paliv.

Dali hlavy a data dohromady...

„Dali jsem dohromady odborníky z několika oborů, abychom porozuměli vlivu změn klimatu na povodně z července,“ cituje stanice BBC klimatoložku a spoluautorku studie Sjoukje Philipovou z Nizozemského královského meteorologického institutu.

Město Erfstadt v Severním Porýní-Vestfálsku zasažené červencovými záplavami. | zdroj: Profimedia

Vědci studovali záznamy o srážkách i teplotách a pomocí počítačových simulací vyhodnocovali, jaký vliv má na extrémy počasí globální oteplování. Současné podnebí přitom srovnávali s koncem devatenáctého století.

Experti se zaměřili na oblasti německých řek Ahr a Erft, kde v červenci během tlakové níže Berndt za den spadlo až 93 milimetrů srážek, a na belgické povodí Mázy, kde během dvou dnů napršelo 106 milimetrů. Výzkumníci přitom studovali data z oblasti západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska, východní Francie a severního Švýcarska. Výsledek jejich studie se dá shrnout do tří hlavních bodů.

... a tady jsou hlavní závěry:

• Změny klimatu zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které padají v bouřích za den ve srovnání s podnebím chladnějším o 1,2 stupně Celsia, jaké bylo na kontinentu koncem devatenáctého století.

• Kromě toho tyto změny zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost bouří s prudkými srážkami obdobné těm, které vyvolaly červencové povodně a záplavy.

• Takové jevy se dají čekávat v jakékoli oblasti západní Evropy jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat skleníkových plynů a teploty porostou, se však tato perioda zkrátí.

Skleníkových plynů přitom kvapem přibývá. Za nejvyšší bezpečnou hodnotu koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) v atmosféře se obvykle pokládá 350 ppm – to znamená, že v jednom milionu molekul plynů, které tvoří vzduch, by mělo být maximálně 350 molekul CO₂.

Této hodnoty jsme však dosáhli už v roce 1992. Dnes ji překonáváme už o 70 ppm.

Vysvětluje to fyzika

Fyzika je neúprosná. Studie připomíná, že rostoucí teplota zvyšuje intenzitu povětrnostních jevů. Když se vzduch ohřívá, obsahuje víc vodní páry a jeden stupeň navíc není málo.

Pokud se zvýší teplota o stupeň Celsia, stoupne schopnost vzduchu zadržovat vlhkost o sedm procent. A také za červencovou kalamitou na západě Německa a v sousedních státech byl teplý a výjimečně vlhký vzduch

Johannes Quaas, meteorolog z Lipské univerzity, v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle k této extrémní bouři řekl: „To, co jsme teď zažili, je nový normál… Změna klimatu mění definici běžného počasí. Pomalu se přibližujeme novému normálu, který zahrnuje jiné vzorce srážek.“