Vesmírný teleskop Jamese Webba pořídil první snímky planety, která se pohybuje mimo naši sluneční soustavu. Na první pohled rozmazané fotografie nepůsobí velkolepě, ale..

„Tohle je zlomový moment nejen pro teleskop, ale pro celou astronomii obecně,“ cituje web americké vesmírné agentury NASA Sashu Hinkleyovou, profesorku astronomie na Exeterské Univerzitě, která vedla pozorovací tým planety.

Planetární batole

Nejnovější záběry, které vyvolaly pozornost astronomů, zachycují exoplanetu HIP 65426b – neobyvatelnou plynnou planetu bez tuhého jádra. 

Hvězda HIP 65426 nahoře a detaily její planety HIP 65426 viděné teleskopem přes čtyři různé světelné filtry. | zdroj: Profimedia

Exoplanetu od nás dělí 385 světelných let. Je šestkrát až dvanáctkrát těžší než Jupiter a její stáří astronomové odhadují na pohých 15 až 20 milionů let. Ve srovnání se Zemí, které je 4,5 miliardy let, je to planetární batole.

Přímé snímky exoplanety pořídil teleskop, které se nachází ve vzdálenosti 1,6 milionu kilometrů od Země, díky koronografu, což je přídavné zařízení, které blokuje světlo hvězd.

HIP 65426b je stokrát dál od své hostitelské hvězdy než Země od Slunce. Právě tato velká vzdálenost kromě koronografu umožnila teleskopu oddělit světlo od hvězdy a slabší odražené světlo od exoplanety.

Exoplanety samy nezáří, jen odrážejí světlo od mateřské hvězdy. Jejich přímé pozorování je proto obtížné, protože i velké planety hvězda přesvítí. Přesto astronomové už dokázali mnoho exoplanet objevit.

Když hvězdy pohasínají...

Dosud je astrovědci nalézali nepřímo - převážně tranzitní metodou. Její princip je jednoduchý - když vzdálená exoplaneta přechází (tranzituje) před svou hvězdou, blokuje část jejího světla, což dokážou některé observatoře zaznamenat.

Z toho, jak hvězda při transitu pohasne, mohou potom astronomové usuzovat na velikost a hmotnost planety, která ji zastínila.

Astronomové už dokázali pořídit snímky HIP 65426b v roce 2017 pomocí dalekohledu Very Large Telescope v Chile v krátkých infračervených vlnových délkách. Snímek z Webbova teleskopu ve středních infračervených vlnových délkách je však podrobnější a zachycuje dosud neznámé detaily, které vědci budou teprve analyzovat.