Díváte se na dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru. NASA ho nazvala „První Webbovo hluboké pole“. Působivě upozorňuje na naši titěrnou existenci v gigantickém vesmíru.

Uprostřed je detailně vidět kupa galaxií označená jako SMACS 0723, která svou ohromnou gravitací působí jako čočka dalekohledu a zesiluje světlo objektů za ní. Díky tomu v pozadí patrně vidíme objekty z doby, kdy ve vesmíru vznikaly první hvězdy. 

Na fotografii jsou také patrné galaxie, které jsou si blízké a které spolu tančí, kolem sebe se otáčejí.

A ještě jednou první ostrý snímek vzdáleného vesmíru z teleskopu Jamese Webba – tentokrát v plném formátu. | zdroj: Profimedia

Kupa galaxií SMACS 0723 je od nás vzdálena 4,24 miliardy světelných let. Vzdálenost dalších galaxií v pozadí (protáhlé oranžové až červené čáry) astronomové dosud neurčili. Už na tom ale pracují. 

Zrnko písku na špičce prstu

„Pokud jste někdy drželi zrnko písku na špičce prstu, tak je to část vesmíru, kterou na tomto snímku vidíte,“ cituje web NASA vrchního administrátora vesmírné agentury Billa Nelsona.

Když dva dělají totéž. Porovnání snímků galaktické kupy SMACS 0723 pořízených teleskopem Jamese Webba a Hubbleovým dalekohledem. | zdroj: Profimedia

Snímek, který vznikl ze 72 expozic během 32 hodin, představil v noci na úterý SELČ americký prezident Joe Biden. Na webu NASA (tady) si ho můžete prohlédnout v plném rozlišení. Každá tečka nebo čmouha je tam jedna ohromná galaxie. 

Webbův teleskop, který pracuje v infračerveném spektru elektromagnetického záření, je výrazně citlivější než jeho předchůdce, Hubbleův teleskop.

Další snímky z nejvýkonnějšího vesmírného dalekohledu, který kdy lidstvo sestrojilo, ukáže NASA v úterý odpoledne SELČ. Agentura píše, že jsou důkazem perfektní práce teleskopu, na jehož konstrukci podílely také Evropská vesmírná agentura ESA a Kanadská kosmická agentura CSA.

Teleskop Jamese Webba na svém vesmírném pracovišti. | zdroj: Profimedia

Lee Feinberg, který má na starost optiku dalekohledu, označil výkon teleskopu za „neobyčejný“.

Nejdražší astronomický hazard

Mise Webbova teleskopu, který stál 9,75 miliardy dolarů, bývá nazývána „nejdražším astronomickým hazardem historie“. Teleskop poskytne pohled do minulosti, která nám dosud zůstávala utajena.

Webb může dohlédnout až do doby vzniku prvních hvězd, tedy do vesmírného úsvitu. Ten následoval 250 milionů až 350 milionů let po Velkém třesku, který je datován do doby před 13,8 miliardy let.

Pozorovat události v této epoše vesmíru je mimo možnosti ostatních současných dalekohledů.