„Vostoku, tady Sněg 02. Na dálnici musíme odbočit doleva, k**va!“ křičí jeden z ruských velitelů v ruštině v nezašifrované komunikaci se členy své jednotky.

Zatímco se ruští vojáci dohadují, kudy pojedou, naslouchají jim strojová učení vyvinutá americkou společností Primer.  Algoritmy v počítačích natrénované na obrovských balících dat monitorují zachycenou komunikaci a rychle vyhodnocují její význam, píše technologický žurnál Wired.

Komunikace, kterou chytré algoritmy Primeru zpracovávají, obsahuje nejen přímé radiové nebo telefonní hovory, ale i klipy a příspěvky na sociálních sítích. To vše může nakonec skončit jako souřadnice pro dělostřelectvo, anebo útočné drony.

Oddělí zrno od plev

Přínos umělé inteligence netkví jen ve schopnosti naslouchat mnoha spojením a příspěvkům najednou, ale také možnosti odhalit v jazyku klíčová slova. Stroj tak může například ze spojení odhalit, zda komunikují posádky tanků, nebo odpalovacího zařízení raket.

Ve spojení s geolokací, tedy přiřazením místa, kde spolu vojáci mluví, tak vzniká ucelený obraz o rozložení nepřátelských jednotek.

Zatímco dříve byly k takové činnosti potřebné skupiny zpravodajců, kteří odposlouchávali a vyhodnocovali často banální hovory, nyní umělá inteligence zvládne tuto práci několikanásobně rychleji a v mnohem větším rozsahu.

Generální ředitel Primeru Sean Gourley popsal pro Wired čtyři úkoly, které umělá inteligence ve službách Ukrajinců plní:

1. Shromáždí zvuky zachycené z komunikací.
2. Odstraní z nich šum, zvuky z pozadí.
3. Přeloží ruštinu.
4. Určí výroky, které jsou klíčové pro bojové operace. Jednoduše řečeno, oddělí zrno od plev.

Odposlechy jsou ale jen některé z příkladů, jak mohou být umělé inteligence pro armády prospěšné. Chytré algoritmy například umí rozeznávat obraz, identifikovat obličeje nebo analyzovat metadata (vlastnosti video souborů vypovídající o datu a místu jejich vytvoření). Co víc, s přibývajícími balíky dat se strojová učení zlepšují.

Přeškoleny a vytrénovány

Umělé inteligence nasazené na Ukrajině původně nebyly určeny k úkolům vojenské špionáže. Experti je však „přeškolili a vytrénovali“. To ukazuje, že pro vojenské účely může být využito víc strojových učení, než bychom předpokládali.

Rusové nejspíš netušili, že budou na Ukrajině strojově odposloucháváni. Jinak by patrně ve větší míře používali zabezpečenou komunikaci. Analytiky jejich nepřipravenost na tuto situaci překvapila.

„Svědčí to o selhání komunikačního vybavení, jisté aroganci a možná také o míře zoufalství na vyšších úrovních ruské armády,“ cituje Wired Micka Ryana, australského generála ve výslužbě.

Není známo, zda umělou inteligenci k odposlechům na Ukrajině používají také Rusové. V Čečensku ji však využívali. Pokud ji nyní nemají, ukrajinské úspěchy je nespíš přimějí k tomu, aby ji příště nasadili. Inspirací se mohou stát i dalším armádám.