Kdo vymyslel tělesné tresty dětí? Těžko říct, z písemných záznamů vyplývá, že děti vychovávali „silou paží“ už Sumerové či staří Egypťané a o jejich fyzickém trestání se píše i v antice.

Genesis, první kniha Mojžíšova, k tématu poznamenává: „Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.“

Vědci to vidí jinak. Dospěli k závěru, že když dítě trestáte bitím, zhoršujete jeho chování i jeho vyhlídky úspěch ve škole.

Rodiče se mýlí

Souhrnná studie, kterou provedla skupina vědců v oboru lidského rozvoje a rodinných věd a která shrnuje výsledky 69 výzkumů provedených během dvaceti let, naznačuje, že tělesné testy nezlepšují chování dítěte, naopak ho zhoršují.

Kromě toho, výprask poškozuje schopnosti dítěte navazovat kontakty s vrstevníky a komunikovat s nimi.

„Rodiče bijí své děti, protože si myslí, že tím zlepší jejich chování. Náš výzkum však odhalil přesvědčivé důkazy, že fyzické tresty chování dětí nezlepšují, naopak ho zhoršují a dětem škodí,“ řekla vedoucí studie publikované z žurnálu The Lancet profesorka Texaské univerzity v Austinu Elizabeth Gershoffová.

Výzkumníci analyzovali studie z USA, Kanady, Číny, Kolumbie, Řecka, Japonska, Švýcarska, Turecka a Spojeného království. Vyloučili přitom brutální tresty, které se dají nazvat týráním – bití dítěte tvrdými předměty, bití do obličeje, hlavy či uší, bití pěstí, kopání, škrcení, pálení, opaření či vyhrožování zbraní.

Ačkoli některé výzkumné práce naznačily smíšené výsledky, což znamená, že odhalily jak negativní, tak pozitivní výsledky tělesných trestů na výchovu, většina výzkumů se shodla na negativních dopadech bití dětí.

Z velkého počtu studií vyplývá, že tresty bitím postupně zesilovaly problémové chování, agresivitu i další antisociální projevy.

Poznatky z některých výzkumů také ukazují, že tělesné tresty zhoršují poznávací schopnosti dětí. „S rostoucí frekvencí tělesných trestů roste i pravděpodobnost, že děti budou v průběhu času vykazovat horší výsledky ve škole," upozornila Gershoffová.

Obsáhlá studie podle vědců prokázala jednoznačnou souvislost mezi tělesnými tresty a takovými projevy dětí, jakými jsou záchvaty vzteku, hádavé či vzdorovité chování, anebo odmítání pravidel.

Pohlavkují dvě třetiny Čechů

Světový fond na ochranu dětí UNICEF odhaduje, že zhruba polovina dětí na světě je trestána bitím. 

Agentura AP píše, že před tělesnými tresty chrání zákon v globálním měřítku jen 13 procent dětí. Ve třech desítkách států je přitom povoleno a uplatňováno bičování či výprask holí jako trest mladistvých.

Ve většině zemí Evropské unie jsou tělesné tresty zakázány. Ne však v Česku.

Podle průzkumu Ligy otevřených mužů z roku 2018 používají tyto tresty až dvě třetiny českých rodičů. Obvykle mají formu plácnutí přes zadek či ruce, pětina rodičů dává pohlavky či facky.

Značná část rodičů přitom facku či pohlavek za tělesný trest nepovažuje.

„Pokud by dozorce ve věznici dal někomu facku, bylo by to bráno jako protiprávní jednání... Měli bychom se proto zamyslet, zda by děti neměly mít stejnou ochranu jako dospělí,“ řekla bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.