Tento výjev se odehrál před více než deseti tisíci lety v dnešní pouštní oblasti White Sands v americkém státu Nové Mexiko:

Žena s malým dítětem v náručí kráčí údolím. Její chodidla se boří do blátivého terénu. Spěchá. Padá déšť.  

Dítě si přehazuje z jednoho ramena na druhé, aby si ulevila. Občas se zastaví. Dítě pokládá na zem, aby šlo chvíli vedle ní. Potom je zase bere do náruče a pospíchá pryč. Žena je neklidná. Cesta je svízelná a nebezpečná. Kolem se pohybují mamuti a jiná gigantická zvířata...

Kdysi na mamutím západě

Nasnadě je otázka: Jak tento mikropříběh můžeme znát? Odpověď: Vědci ho vyčetli z analýzy zkamenělých stop. Své poznatky shrnují v zevrubné analýze vydané v časopise Quaternary Science Reviews.

Zkamenělé stopy v pánvi Tularosa. | zdroj: Quaternary Science Reviews

Stopy ženy a dítěte, ještě batolete, byly nalezeny před dvěma lety v pánvi Tularosa. Kdysi se tam rozkládala jezera s bujnou vegetací. Před dvanácti tisící lety se však podnebí začalo měnit. Pánev vysychala, na místě vodních ploch se tvořila sádra. Do ní se otiskly stopy pravěkých lidí a zvířat.

Sádra se časem rozpadala v krystaly, které se pohybem při větru obrušovaly, až z nich vznikl jemný bílý písek. Právě pod ním nalezli paleontologové v roce 2018 zmíněné stopy. A po více než rok trvající analýze mohli odvyprávět krátký příběh.

Lidské stopy objevili výzkumníci na kilometr a půl dlouhém úseku. Žena tuto trasu prošla v obou směrech, pouze jedním směrem však šla s dítětem. To, že nesla dítě, dosvědčuje samotný tvar stop. Žena pod tíhou batolete vytáčela chodidla ven, takže stopy svým obrysem připomínají banán.

Stejnou cestou se pak vracela sama, dětské stopy chyběly a její byly mělčí, už se tolik nebořila. Velká vzdálenost mezi jednotlivými stopami vypovídá o vysoké rychlosti – vědci ji odhadli na sedm kilometrů za hodinu.

Analýza stop. | zdroj: Quaternary Science Reviews

Cestu pravěkých lidí přitom křižovali mamuti. Zanechali po sobě otisky a jejich stopy se překrývaly se stopami ženy. Ženě s dítětem však nevěnovali pozornost. Zato je patrně zavětřil obří lenochod, který se podle stop v jedné chvíli postavil na zadní. Avšak nezaútočil.

Buffalo Bill by smekl

Paleontologové ve stopách nenalezli žádný organický materiál, ze kterého by mohli určit dobu, kdy se scéna odehrála. Avšak na základě dat o vyhynutí tamních mamutů a lenochodů odhadli její stáří na 10 tisíc až 13 tisíc let.

O dalších osudech ženy a dítěte se patrně už víc nedozvíme. Vědci zaznamenali jen tento titěrný příběh, za kterým zůstává mnoho otazníků. 

Přesto je mravenčí práce paleontologů z Nového Mexika obdivuhodná a upozorňuje na pozoruhodnou schopnost – číst stopy z doby ledové. Vědci se tím přinejmenším vyrovnali těm nejlepší stopařům z éry Divokého západu, včetně Williama Codyho alias Buffalo Billa. 

Pravda, s 3D skenerem a další technikou to měli paleontologové o něco snazší. 

Obří lenochod z doby ledové. | zdroj: Jaime Chirinos/SPL