Dítě v děloze vidí a slyší víc, než jsme předpokládali

VIDEO MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Děti se na svět po porodu připravují už během pobytu v děloze.

Lidský plod ve dvanáctém týdnu těhotenství - těsně před tím, než začíná vnímat světlo

Lidský plod ve dvanáctém týdnu těhotenství - těsně před tím, než začíná vnímat světlo, zdroj: Profimedia.cz

Určit okamžik, kdy se lidský plod stává člověkem, je z etických důvodů choulostivé téma. Platí to třeba při debatě o embryonálních kmenových buňkách, ale i legalitě interrupcí.

Nové světlo na toto téma vrhá studie Kalifornské univerzity v Berkeley, která se zabývala tím, jak citlivé jsou oči plodu v děloze.

Výzkumníci zjistili, že dávno před tím, než jsou oči schopné sledovat svět kolem sebe způsobem, jak je po většinu života používáme, detekují v děloze určitou míru světla prosvítající skrz tělo matky. A to od třináctého týdne těhotenství.

Práce pod vedením Franklina Caval-Holmeho se zaměřila na část retinálních ganglionových buněk, které kromě předávání signálů o světle do mozku disponují fotosenzitivitou. Tyto buňky byly objeveny teprve před deseti lety u plodů myší, které byly považovány za slepé. Od té doby výzkumníci jejich schopnosti studují.

Zmíněná práce navíc odhalila, že kategorie ganglionových buněk napomáhá po svém vybuzení krevnímu průtoku do cév v očích, a dál tak přispívá k vývoji zraku. Fotosenzitivní ganglionové buňky jsou již v této prenatální fázi propojeny do jednoduché neurální sítě, komunikují a signály posílají dále do těla.

Plody tedy jsou nejspíš slepé, ale světlo "cítí". Tuto schopnost mají před tím, než se vyvine komplexnější mozek. Zda to je jeden z počátků vnímání bytosti, je samozřejmě k diskusi. Spíš se dá říct, že hranice mezi plodem druhého trimestru (druhé trojice měsíců) a skutečnou bytostí se zase o něco více zamlžila.

Detekce světla však není jediné, co plod v děloze během pokročilé fáze vývoje zaznamenává. Mezi odborníky je rozšířen názor, že dítě rovněž naslouchá okolním zvukům – jmenovitě jazyku, kterými se rodiče, či lidé v okolí matky baví. To pomáhá dětem brzy po porodu začít mluvit s inklinací k jazyku, který "naposlouchávaly" už před narozením.

Podle studie Patricie Kuhlové a Christine Moonové z Washingtonské univerzity publikované v roce 2013 jsou lingvistické útržky jazyka v zachytávány během posledních deseti týdnů těhotenství. Mozek a sluchové orgány se přitom rozvíjejí již od třicátého týdne těhotenství.

Starší studie naznačují, že děti reagují odlišně na jazyk rodičů a cizí jazyky již během prvního měsíce po porodu. Právě washingtonská studie byla ale první, která ukázala, že děti by mohly získávat tuto schopnost již v prenatálním stádiu.

Měřitelné pokročilejší vnímání světa nastává v průběhu druhého a výrazněji až třetího trimestru (trojice měsíců). V Česku je přitom interrupce legální do 12. týdne těhotenství, tedy do konce trimestru prvního.

Pokud tedy pokročilejší poznávací schopností budeme definovat "počátek" lidské bytosti jako takové, je legální ukončení těhotenství do konce dvanáctého týdne v souladu s tím, co se dozvídáme o schopnostech plodu vnímat uvnitř dělohy.

Studie byla publikována v žurnálu Current Biology


Tagy: těhotenství dítě lékařský výzkum věda a poznání embryo