Proč děti spí víc než dospělí? Věda zná odpověď

5. 10. 2020 – 8:19 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Proč děti spí víc než dospělí? Věda zná odpověď
Andělský spánek patří k těm nejkvalitnějším. | zdroj: Profimedia

Neprobouzejte malé děti, v jejich hlavách se dějí důležité věci. Tak by se dalo shrnout poselství studie, která vysvětluje, proč batolata potřebují tolik spánku a proč jejich spánek má jiný průběh než spánek dospělých.

Spánek je věc, kterou zažíváme každý den. Přesto mu dosud příliš nerozumíme.

Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles se na tuto fázi naší existence podívali přes rozsáhlou statistickou analýzu spánku. Tým evolučního biologa Van Savagea analyzoval data ze šesti desítek studií a sestavil matematický model toho, jak se průběh a funkce spánku mění s přibývajícím věkem.

Pozor, nebudit!

Klíčovou částí našeho spánku je REM fáze (zkratka Rapid Eye Movement, česky rychlé pohyby očí), která hraje hlavní roli při ukládání vzpomínek. V této době je mozek zaneprázdněn stavbou a posilováním synapsí, které spojují neurony a umožňují jim přenášet informace. U naší drobotiny roste mozek rychle, což vyžaduje hodně práce při vytváření těchto spojení.

Spící novorozenci tráví v REM fázi zhruba polovinu spánku. "Neprobouzejte děti, v jejich hlavách v té fází probíhá moc důležitá práce," řekla Gina Po, profesorka integrativní biologie a fyziologie na Kalifornské univerzitě a jedna z autorek článku.

U dětí ve věku kolem deseti let tvoří fáze REM čtvrtinu spánku. Ve věku nad padesát zahrnuje pouhých patnáct procent spánkového období.

Ve dvou a půl letech přitom nastává prudká změna a většinu času začíná zabírat fáze pomalého spánku (Non Rapid Eye Movement, NREM), která slouží k zotavení a údržbě mozku. V té době člověk začíná spát méně. "To je částečně proto, že již není třeba vytvářet tolik nových nervových spojení (v REM fázi)," poznamenal Van Savage, profesor evoluční biologie na Kalifornské univerzitě.

Jinými slovy, mozek je téměř dobudován, potřebuje především údržbu.

Co máme společné s králíky?

Role spánku se pro člověka dramaticky mění právě ve dvou a půl letech. "Byl jsem šokován, jak obrovská změna nastala během krátké doby, v tak útlém věku. Je to přechod, který je podobný tomu, když voda zmrzne na led," popsal jeden z hlavních poznatků studie Van Savage.

Savageův tým analyzoval vývoj spánku také u jiných savců – králíků, potkanů a morčat. Vyšlo najevo, že u těchto zvířat se poté, co dosáhla určitého stupně vývoje, změnily poměry fází spánku a jeho celková délka obdobně jako u člověka.

Zatím ale není jasné, zda tento poznatek lze vztáhnout na všechny savce.

(Studie byla publikována v žurnálu Science Advances.)

Nejnovější články