Chronický zánět – na rozdíl od akutního, krátkodobého – je pomalý zabiják, který může měsíce či roky ničit tkáně a postupně degradovat i mozek. Studie uvádějí, že jeho dlouhodobě zvýšené hladiny souvisejí s poruchami duševního zdraví i neurodegeneračními procesu, od deprese až po demenci dle New Scientist.

Chronický zánět narušuje fungování mozku několika směry: cytokiny jako IL-6, TNF-α a IL-1β mohou překročit krev-mozkovou bariéru nebo ji oslabit, čímž způsobují neuroinflammation—zánět centrální nervové soustavy. Mikroglie (imunitní buňky mozku) v tomto procesu přestávají chránit a přecházejí do destruktivního režimu, čímž urychlují neuronální poškození či smrti buněk.

Důsledkem je nejen zhoršení kognitivních funkcí – konkrétně paměti a učení – ale i emocionální vlivy. Lidé s vyššími hladinami zánětlivých markerů mají statisticky vyšší riziko deprese, psychiatrických problémů i rychlejšího poklesu poznávacích schopností v pozdějších letech.

To potvrzují i populační studie – například lidé, kteří měli v mladém věku vysoký CRP zánětlivý marker, měli v středním věku dvakrát vyšší pravděpodobnost kognitivního úpadku ve sféře zpracovatelských schopností a planování dle článku v EatingWell.

Uvedená spojitost byla také pozorována mezi autoimunitními nemocemi a duševními poruchami. Pacienti s autoimunitním onemocněním mají téměř dvojnásobné riziko rozvoje deprese nebo úzkosti oproti běžné populaci – ženy až o třetinu více než muži.

Zásadní v tomto kontextu je interdisciplinární vědní obor psychoneuroimunologie, který studuje interakci mezi psychikou, nervovou a imunitní soustavou. Ukazuje, že stres, spánek, sociální kontakty a výživa ovlivňují imunitní zánětlivé procesy a opačně – imunitní aktivita ovlivňuje náladu či kognici.

Co lze tedy dělat? Zásadní význam má životní styl. Dieta bohatá na protizánětlivé složky (ovoce, zelenina, omega-3 tuky) a eliminace ultrazpracovaných potravin dokáže významně snížit zánětlivý náboj a tím i riziko deprese či demence.

Další účinnou strategií jsou antistresové praktiky – meditace, pohyb nebo spánek podporující regulaci imunitní odpovědi. Kontinuální stres zvyšuje hladiny kortizolu a aktivuje zánětlivé cytokiny, které stimulují neurodegenerativní procesy.

Dále je důležitý časný screening chronického zánětu. Pro zhruba třetinu dospělé populace může jít o tichého škůdce — únavu, bolest kloubů či časté infekce by se neměly podceňovat.

Nakonec poznání immuno-psychiatrie naznačuje, že cílená léčba zánětlivých mechanismů (např. NSAID či modifikace cytokinu) v kombinaci s psychologickou péčí může zlepšit náladu a kognici u pacientů odolných vůči standardním terapiím