Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji ohrožují přežití lidstva. Ve své nové knize to píše Shanna Swanová, specialistka na reprodukci z newyorské Icahnovy lékařské fakulty na Mount Sinai.

Nastávající krize plodnosti je podle autorky globální hrozbou srovnatelnou s nebezpečím, které vyvolávají změny klimatu. "Nynější trend reprodukce nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by neohrozil přežití lidstva," píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet).

Blížíme se k nulové plodnosti

Kniha vychází z vědecké studie z roku 2017, na které se Swanová podílela. 

Tato obšírná metastudie shrnula výsledky spermiogramů 42 tisící mužů z Evropy, Severní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu za období let 1973 až 2011. Vyvolala celosvětovou pozornost, protože zjistila, že mezi lety 1973 a 2011 poklesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech v průměru o 59 procent.

Jednoduše řečeno, spermií - čiperných buněk, které spolu v rozhodujícím okamžiku sehrají veledůležitý závod - mají současní muži v reprodukčním věku o polovinu méně než jejich otcové. Jsou považováni za plodné, pokud jich mililitr jejich ejakulátu obsahuje aspoň dvacet milionů. Ještě u jejich otců přitom pokládali lékaři za hranici čtyřicet milionů spermií.

Swanová varuje, že pokud by tento vývoj pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším znepokojivé,“ řekla zpravodajskému serveru Axios.

V knize, kterou Swanová napsala spolu se Stacey Colinovou, se píše, že současný životní styl a vliv chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se podle autorek zanedlouho mohli stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí splnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ upozorňuje vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dětí na ženu na 2,4. Asi polovina států má teď průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

Chemie, kam se podíváš

Swanová zmiňuje „všudypřítomné“ chemikálie", jež se nacházejí v plastech, kosmetice a pesticidech, a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jsou to například ftaláty či bisfenol A. Plodnost poškozují také kouření nebo obezita.

„Chemikálie a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují reprodukční rozvrat,“ píše v knize Swanová.