Kometa, která ukončila éru dinosaurů, byla ničivější, než se myslelo
23. 3. 2022 – 23:45 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:
Byla to jedna z osudových událostí pro život na naší planetě. Vědci teď dospěli k poznatkům, které na ni vrhají nové světlo.
Náraz obří komety, který před 66 miliony let na Zemi ukončil vládu dinosaurů, vyvrhl do ovzduší gigantické množství síry – větší, než vědci dosud předpokládali. Změna klimatu byla tak prudká a výrazná, že dinosauři neměli šanci přežít.
Vyplývá to z nové studie, na které se podíleli vědci ze dvou britských institucí - z Bristolské univerzity a Univerzity St. Andrews. Jejich vědeckou práci publikoval odborný časopis PNAS.
„Dosud jsme podhodnocoval množství síry, které tento dopad vytvořil,“ cituje žurnál Science Alert spoluautora studie Jamese Wittse.
Masivní vesmírný objekt udělal tečku za vládou dinosaurů trvající 170 milionů let a ze světa sprovodil většinu živočišných druhů, které žily po jejich boku. Donedávna převažoval názor, že to byl asteroid. Astronomové z Harvardovy univerzity však ve studii publikované před rokem v žurnálu Scientific Reports zjistili, že do Země narazila kometa. Byla to vlasatice z Oortova mračna, oblaku komet na okraji sluneční soustavy. Výzkum kráteru Chicxulub ukázal, že to, co zbylo z tělesa, bylo uhlíkatým chondritem. A ten je obvyklý v kometách z Oortova mračna.
Vědci z britských univerzit k novým poznatkům o dopadu vesmírné skály dospěli náhodou. Původně chtěli studovat skořápky dávných živočichů z naleziště u řeky Brazos v Texasu.
Ještě víc gigatun
Povodí řeky Brazos bylo před 66 miliony lety pod vodou a navíc není příliš vzdáleno od místa dopadu komety na poloostrově Yucatán v současném Mexiku.
Během odběru vzorků vědci získali sedimenty dávné půdy. Když pak tyto vzorky začali studovat geochemici, našli v nich neobvyklou věc. Ve vzorcích zaznamenali pozoruhodně vysoké množství atmosférické síry. Bylo to pro ně o to překvapivější, že ho naměřili v hornině, která byla pod mořskou hladinou. Moře má za normálních okolností vlastní chemii, která zředí množství síry unikající například ze sopečných erupcí. Z toho vyplývá, že síry v atmosféře muselo být před 66 miliony let ohromující množství.
Skutečnost, že náraz komety uvolnil velké množství síry, se předpokládá už dlouho. Odpovídá tomu i místo dopadu – podloží poloostrova Yucatan je bohaté na vápenec, z něhož se síra může uvolňovat.
Kdyby dopadla kometa kamkoli jinam, nemusely být důsledky tak devastující. Nyní mají však vědci o důkaz navíc, že prehistorický dopad byl vskutku devastující.
Předchozí simulace dospěly k závěru, že do atmosféry se po dopadu dostalo od 30 do 500 gigatun sirných aerosolů. To stačilo na ochlazení planety o 2 až 8 stupňů Celsia po období několika desetiletí.
Když pršela síra...
Nová zjištění ze vzorků u řeky Brazos ještě nebyla do klimatických studií započítána, dá se však od nich očekávat jediné – větší množství sirných aerosolů, a tak i vyšší pokles teploty po delší dobu.
„Mělo to samozřejmě obrovský význam pro klimatické změny související s dopadem, protože sirné aerosoly, jak víme z moderních sopečných erupcí, způsobují ochlazení,“ upozornil Witts.
Síra snižovala míru dopadajícího slunečního svitu zřejmě po mnoho desetiletí až staletí. Tak dlouhé globální ochlazení způsobilo trvalou změnu celých potravních řetězců. Síra pršela ve formě kyselých dešťů, které poškozovaly, co jim stálo v cestě a na další desítky tisíc let proměnily chemické složení oceánů.