Komu byli příbuzní záhadní evropští sloni?

- Příroda autor: Jan Toman

Není žádným tajemstvím, že na Zemi žijí slon africký a slon indický. Zdaleka ne každý ale ví, že tím výčet dnešních chobotnatců nekončí. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Jen před pár lety se vědcům podařilo potvrdit, že v Africe přežívá ještě třetí druh slona – slon pralesní, který byl dlouhou dobu považován za menší poddruh slona afrického, který obývá pralesy západní Afriky. 

Genetická data ale nesporně potvrdila, že se tito sloni se svými příbuznými ze savany už téměř tři miliony let nekříží. Kam ale spadají evropští sloni, kteří obývali starý kontinent před zhruba 800 000 až 50 000 lety a jejichž zkameněliny bývají k nalezení v příslušných vrstvách?

Donedávna zoologové předpokládali, že se jednalo o příbuzné indických slonů. Podle posledních poznatků je ale všechno jinak. Jak referuje poslední číslo časopisu Nature, nové a překvapivé informace o původu evropských slonů přinesli Eleftheria Palkopoulou a David Reich na nedávném mezinárodním sympoziu biomolekulární archeologie v Oxfordu.

Těmto výzkumníkům se podařilo získat genetické vzorky z kosterních pozůstatků evropských slonů starých 120 000 let nalezených v Německu. Následná analýza ukázala, že nejbližšími žijícími příbuznými evropských slonů jsou dnešní sloni pralesní obývající srdce Afriky.

Podle výsledků jim byli evropští sloni dokonce blíže příbuzní než dnešní sloni afričtí! Naše představy o evolučním stromě chobotnatců tak budou muset podstoupit nemalé změny.

Stejnému týmu výzkumníků se dále podařilo získat genetické vzorky mamutů srstnatých, amerického mamuta kolombského a dvou mastodontů, kteří taktéž pocházejí z Nového světa. Studium jejich genomu ukázalo, že se mezi sebou různé druhy slonů a mamutů překvapivě často křížily.

Evropští mamuti často mísili své geny se slony indickými, ale v jejich genomu lze nalézt i stopy mamutů srstnatých. Afričtí sloni se zase podle výsledků analýzy relativně často křížili se svými pralesními sousedy. Ostatně, je známo, že i dnes mohou tyto dva druhy zanechávat plodné potomstvo.

Nejnověji analyzované genomy nejsou těmi nejstaršími genetickými vzorky, které se z fosilního materiálu podařilo vědcům získat. Rekord údajně drží možná až 780 000 let stará koňská kost nalezená ve zmrzlé půdě kanadské Arktidy.

Z nynějších vzorků se nicméně podařilo přečíst celý genom příslušných organismů. Studovaní chobotnatci navíc obývali oblasti s celkem teplým klimatem, kde dochází k rozkladu biologického materiálu daleko rychleji. Fakt, že se podařilo přečíst jejich DNA, je tak malým zázrakem a zároveň dokladem ohromného rozvoje molekulárně-biologických technik.

Tagy: zvířata a příroda věda a poznání

Zdroje: Nature News