Výzkum australských virologů ukázal, že virus SARS-CoV-2, který vyvolává nemoc covid-19, je životaschopný i poté, co setrvá čtyři týdny na površích, jako jsou sklo nebo bankovky.

Tento poznatek upozorňuje, že bychom měli pozorně sledovat, čeho s dotýkáme a vyhýbat se hotovostním platbám.

Stačí dotyk

Za hlavní způsob šíření koronavirů je vesměs pokládáno kašlání, kýchání nebo mluvení. V tom případě se aerosolové částice přenášejí vzduchem ze člověka na člověka. Jenže částice koronaviru se mohou do těla hostitele dostat také z povrchu, na který před tím dopadly. Stačí se ho dotknout a poté si neopatrně sáhnout na některou sliznici v obličeji.

Povšimli jste si někdy, kolikrát za hodinu si promnete oko, poškrábete se na tváři, dotknete se úst? Podle studie, která vyšla v American Journal of Infection Control, se studenti medicíny z australské univerzity Nový Jižní Wales dotkli svého obličeje v průměru 23krát za hodinu. Z toho 44 procent doteků zahrnovalo kontakt se sliznicemi, které jsou v ústech, nose nebo očích. 

Vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO) se zabývali právě tímto druhem přenosu. Ve studii, kterou popisují v odborném magazínu Virology Journal, ponořili virus SARS-CoV-2 do roztoku imitujícího lidský hlen. Koncentrace virových částic přitom odpovídala koncentraci u pacienta s vysokou virovou zátěží.

Poté nechali hlen uschnout na papírových i polymerových bankovkách, na nerezové oceli, skle, vinylu a bavlně při teplotách 20, 30 a 40 stupňů Celsia bez jakéhokoli světla.

Vzorky sušeného hlenu vědci odebírali po jednom dnu, dvou a třech dnech, po týdnu, dvou, třech a čtyřech týdnech.

Jako králík od Duracellu

K překvapení výzkumníků byl virus zaznamenám i po 28 dnech na většině povrchů při dvaceti stupních. Jedinou výjimkou byla bavlna, kde virus nepřečkal týden.

Při souběžném experimentu vědci zkoumali, jak by si při stejných podmínkách vedly částice viru chřipky A. Zjistili, že přečkaly 17 dní, vydržely tedy mimo hostitele o 11 dnů méně než virus SARS-CoV-2.

"Tento rozdíl upozorňuje, jak odolný je SARS-CoV-2," poznamenala členka výzkumného týmu Debbie Eaglesová.

Výzkum také potvrdil, že při vyšších teplotách odolnost koronaviru rychle klesá, což může vysvětlovat, proč se začal exponenciálně šířit až nedávno s klesajících teplotou na kontinentu. Doba, po kterou byl virus v experimentu schopen přežít při teplotách 40 a 30 stupňů Celsia se pak pohybovala mezi třemi dny až třemi týdny.

Bankovky mohou být hrozbou

Zbývá upozornit na několik slabých míst výzkumu. Tím prvním je parametr, který vědci použili k určení doby přežití koronaviru. Stanovili za něj stav, kdy v roztoku přežila desetina virových částic. Avšak nevíme, kolik životaschopného viru je skutečně potřebak tomu, aby člověk byl infikován, zda je toho schopno deset procent částic.

Patří se také upozornit, že výzkumníci nechali všechny vzorky ve tmě. Nebyly vystaveny ultrafialovému světlu, které je ničí. Pokud tedy převezmete od poštovní doručovatelky obálku, sotva na budou aktivní viry od odesílatele (nemůžete však vyloučit přítomnost živých virů od doručovatelky). Na druhou stranu, pokud bankovku vložíte do peněženky, kam světlo nedosáhne, může tam vydržet nejspíš mnohonásobně déle.

Tak či onak, studie australských vědců připomíná, jak je důležité dávat pozor na to, čeho se dotýkáme a mýt si ruce.

Laborant při práci na výzkumu stability koronaviru. | zdroj: CSIRO