Léto budiž pochváleno, říká v dramatu Fráni Šrámka starý farář. Právě tahle okřídlená fráze může našinci vytanout na mysli poté, co si přečte zprávu o výzkumu čínských univerzit.

Nadějná statistika

Skupina expertů ze dvou čínských univerzit (Tsinghua a Beihang) analyzovala data z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí týkající se 4 711 potvrzených případů koronaviru SARS-CoV-2.

S využitím sofistikované statistické analýzy, modelováním křivek výskytu nemoci COVID-19, trasováním kontaktů pacientů a srovnáním dat s údaji z meteostanic dospěli výzkumníci k závěru, že vysoká teplota může pomoci ve snaze přibrzdit šíření koronaviru.

"Vysoká teplota a vysoká relativní vlhkost výrazně snižují přenos COVID-19, a to i v hustě zalidněných městských oblastech," píší výzkumníci vedení profesorem počítačových věd Ťing-jüan Wangem v závěru své zprávy.

Vědci proto upozorňují, že "příchod letního období na severní polokouli může účinně snížit přenos nemoci COVID-19", kterou koronavirus vyvolává.

Kdy viry nelétají

Ve shrnující zprávě k výzkumu, který je dostupný zde, se píše, že "výsledek je v souladu se skutečností, že vysoká teplota a vysoká vlhkost výrazně snižují přenos chřipky".

Chřipka i nový koronavirus se vskutku v lecčems podobají. Jsou to respirační infekce a chřipkové epidemie bývají až na výjimky sezonním jevem. Propuknou na podzim a odezní s nástupem teplejšího počasí na jaře, případně počátkem léta. Příčin je několik.

Za hlavní se pokládají fyzikální změny ochranného gelu na částicích viru. Vyšší teploty ho oslabují, nižší naopak vytvrzují. Za chladného počasí je tak vir chráněn pevnou skořápkou, která mu umožňuje přežít dostatečně dlouho, aby mohl vzduchem létat z jednoho člověka na druhého.

Za další příčinu letní slabosti virů je pokládána vyšší vlhkost vzduchu v tomto období. Kapénky vykašlávaného viru se navážou na kapičky vody ve vzduchu a s nimi padají k zemi.

Ian Lipkin, ředitel Centra pro infekce Kolumbijské univerzity v New Yorku, který se novým koronavirem zabývá, upozorňuje, že jeho šíření napomáhá i málo světla v zimních měsících. Sluneční (ultrafialové) záření pomáhá ničit viry, které člověk vykašle na povrchy předmětů. Na nich mohou viry po určitou dobu, třeba i několik hodin, přežívat.

"Ultrafialové záření rozbíjí nukleové kyseliny, v podstatě téměř sterilizuje povrchy," cituje Lipkina magazín National Geographic.

Úleva, ne spása

Patří se připomenout, že epidemie koronaviru SARS, který je novému koronaviru podobný, odezněla počátkem července roku 2002. Není však jasné, nakolik se na tom podílely vyšší teploty, a do jaké míry zafungovala opatření, která proti epidemii vlády zasažených států zavedly.

Na místě je ale upozornit i na to, že jiný koronavirus, MERS, který se objevil v září 2012 v Saúdské Arábii, dokázal v této zemi vzdorovat poměrně vysokým teplotám.

Podstatné je i to, že ve zprávě čínských výzkumníků se často objevuje slovo indicate (naznačovat) a že analýza se opírá pouze o data, ne o studium vlastního koronaviru.

Lidé by každopádně neměli spoléhat na to, že horké počasí s třicetistupňovými teplotami samo o sobě koronavirus zlikviduje. Může ho však významně zpomalit, což dá zdravotníkům šanci pandemii lépe zvládnout.

Hlodají tady ale pochybnosti: Co na podzim, až se koronavirus vrátí? Bude připravena vakcína? A bude jí dostatek? Anebo bude vzácná obdobně jako dnes respirátory a roušky?