Krev je mimořádně vzácný zdroj. K transfúzím nebo náhradám složek krve se používá jen ta lidská – darovaná.

Vědci však dokázali vypěstovat krevní buňky v laboratorních podmínkách. Ty by mohly pomoci zejména pacientům, kteří jsou odkázáni na pravidelné transfuze. A také těm, kteří mají vzácné krevní skupiny. Právě ty se obtížně získávají.

Nadějná krev z laboratoře

Účastníci klinické studie dostali poprvé v historii transfuzi krve vypěstované v laboratoři ve formě uměle kultivovaných krevních buněk.

Laboratorní krev vědci vypěstovali z kmenových buněk získaných od dárců, informuje odborný magazín NHS Blood and Transplant. Kmenové buňky potom přeměnili na buňky krevní a nechali je dozrát v laboratořích. Poté zralé buňky prošly filtrem, který se běžně používá k odstranění bílých krvinek z darované krve.

Nakonec výzkumníci označili červené krvinky radioaktivním markerem, aby je mohli sledovat v těle po transfuzi.

Testování zahájili u lidí opatrně – u dvou dobrovolníků. Až po prvních výsledcích ji rozšíří na deset dobrovolníků.

Každý z účastníků výzkumu postupně dostává malou transfuzi odpovídající objemu jedné až dvou kávových lžiček vypěstované krve. V rozmezí čtyř měsíců dostane i běžnou krev od dárce. Pořadí transfuzí bude náhodné. Cílem je porovnat, jak dobře si laboratorně vypěstované buňky povedou ve srovnání s krví od dárce.

Vědci očekávají, že vypěstované buňky přežijí déle než běžné buňky. Krvinky z běžné transfuze totiž obsahují buňky různého stáří, krvinky z laboratoře jsou podstatně mladší. To může být výhodné.

Kdo ji dostane?

„Bude-li naše studie, první svého druhu na světě, nakonec úspěšná, pacienti, kteří v současné době potřebují pravidelné dlouhodobé transfuze krve, budou v budoucnu dostávat transfuzí méně,“ vysvětluje v NHS Blood and Transplant Cédric Ghevaert, profesor transfuzního lékařství a konzultant hematologie na Cambridgeské univerzitě, který se na studii podílel.

Pravidelné transfuze vyžadují například lidé trpící dědičnou chorobou srpkovitá anémie. V jejím důsledku vznikají krvinky atypického, srpkovitého tvaru.

S opakovanými transfuzemi ale souvisí i riziko hromadění železa v jejich organismu, což může vést k poškozování orgánů.

Hlavní autor studie, profesor medicíny Ash Toye z Bristolské univerzity upozornil, že některé krevní skupiny jsou velmi vzácné a že „v zemi může být pouze deset lidí“, kteří jsou schopni tuto krev darovat. Jako příklad uvedl krevní skupinu Bombaj. V Británii ji zaznamenali jen u tří lidí.

Krev kultivovaná v laboratoři by však nenahradila většinu běžných transfuzí, například při poranění.

„Poptávka po dárcích, kteří poskytují naprostou většinu krve, zůstane zachována,“ řekl Farrukh Shah, ředitel Transfuzního oddělení britské pojišťovny NHS, „ale přínos této studie ve prospěch pacientů, pro které je transfúze obtížná, může být významný.“