Leží uprostřed naší galaxie červí díra?

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

Kdo někdy viděl fotografii nějaké galaxie, jistě si všiml, že se všechny ty miliardy hvězd točí kolem zářícího jádra. Astronomové ve svých modelech předpokládají, že v mnoha galaxiích je toto jádro tvořeno černou veledírou. Ale co když je pravda ještě rafinovanější?

Observatoř Paranal svítí naváděcím laserem do středu Mléčné dráhy

Observatoř Paranal svítí naváděcím laserem do středu Mléčné dráhy,zdroj: ESO

Střed naší galaxie má svou anténu: jde o zdroj silného záření, obíhaný hvězdami nadstandardní rychlostí. Astronomové mu říkají Sagittarius A* a jeho hmotnost odhadují na čtyři miliony Sluncí. Zároveň by se vtěsnal do prostoru mezi Sluncem a Merkurem, takže musí být neuvěřitelně hustý – ve fyzikálním i hovorovém smyslu slova!

Zatímco ale černé díry už ve vesmíru „pozorujeme“ skrze jejich vliv na okolní prostor, s červími je to složitější. Teoreticky existovat mohou (a rovnice předpovídají, že by šlo o velmi křehké úkazy), prakticky to dokázané není. Přesto se dvojice vědců ze šanghajské univerzity Fudan zaměřila na hypotézu, že Sagittarius A* by mohl být nikoli černou, ale právě červí dírou.

Sagittarius A*

Co je k této myšlence vedlo? Pokud galaxie skutečně vznikají tak, že u sebe veledíry v jejich středu drží hmotu, musejí být tyto vesmírné kotvy velice staré. Jenže pokud tu s námi jsou od raných fází vesmíru, neměly by dostatek času k „nacucání“ do natolik obří velikosti.

Oproti tomu červí díry mohly vzniknout ihned po velkém třesku, jako produkt kvantového maglajzu, který tehdy v čerstvě narozeném vesmíru panoval. Jak je ale odlišit od díry černé? V Šanghaji nabízejí řešení: kolem černé i červí díry obíhá rozžhavené plazma, ale jeho záření se bude chovat jinak u černých děr, které jsou z principu mnohem větší než díry červí.

V tom pro nás zároveň spočívá chyták, protože Sagittarius A* zatím vidíme pouze v rádiovém spektru a pro rozlišení plazmatu potřebujeme provést pozorování ve spektru viditelném nebo infračerveném. Astronomové teď s napětím očekávají nasazení infračerveného interferometru GRAVITY, který by měl v letošním roce rozjet svůj provoz v rámci soustavy VLT v chilské poušti Atacama.

Pokud to, co interferometr uvidí, bude v souladu s výpočty vědců ze Šanghaje, výrazně to pozmění naše povědomí o vzniku i budoucnosti galaxie, ve které žijeme. A kdo ví, třeba budeme skrze zatím hypotetickou červí díru v jejím jádru jednou cestovat do galaxií jiných, tak jako hrdinové filmového trháku Interstellar!

Tagy: černá díra galaxie Mléčná dráha interferometr

Zdroje: Medium