Až lidé začnou osídlovat Měsíc, bude se tamní voda vyvažovat zlatem. Proto zprávy o jejích ložiscích vyvolávají rozruch. Nejnovější z nich vydala v pondělí NASA.

Americká vesmírná agentura oznámila, že na Měsíci je voda v podobě ledu, a to nejen ve stinných kráterech v oblasti pólů. Molekuly vody na místech, kde je donedávna nikdo nepředpokládal, identifikovala její observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy).

SOFIA je vlastně Boeing 747 upravený na výzkumné pracoviště, který létá v zemské stratosféře. Teleskop na palubě letounu, který využívá infračervené spektrum záření, zaznamenal molekuly vody v kráteru Clavius, který je pozorovatelný ze Země, leží na přivrácené straně a v oblasti na kterou dopadají sluneční paprsky.

Voda, kterou známe

Minulá pozorování povrchu Měsíce nalezla v těchto místech sloučeninu vodíku, vědci však nedokázali určit, zda to je voda (H₂O), anebo její blízký příbuzný hydroxyl (OH). Nová data odhalují vodu v koncentracích 100 až 412 dílů na milion. 

"Měli jsme náznaky, že H₂O – voda, kterou známe – může být přítomna na slunečním svitem zalité straně Měsíce," řekl k objevu Paul Hertz, ředitel divize astrofyziky v ústředí NASA ve Washingtonu. "Teď s jistotou víme, že tam je."

Jak se ale vodní led může na osluněné straně Měsíce udržet? Podle pravidel fyziky by v této nehostinné oblasti měl rychle sublimovat, tedy přejít ze skupenství pevného do skupenství plynného bez toho, aby vůbec roztál.

Astronomka Casey Honnibalová, která projekt SOFIA řídí, to vysvětluje tím, že voda je zatavena ve skle. Sklo se podle ní vytvoří při dopadu mikrometeoritů. "Pokud s sebou meteorit nese led, může být po dopadu zataven do skla, které vznikne roztavením a ochlazením měsíční horniny," řekla webu ScienceAlert Honnibalová.

Totéž, co pijeme, ale...

Po misích Apollo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století se předpokládalo, že Měsíc je zcela bez vody. Až další průzkum z oběžné dráhy naznačil, že voda v podobě ledu je v trvale zastíněných kráterech.

Ložiska vody na Měsíci jsou klíčové pro program Artemis, který má vrátit Američany zpět na Měsíc. První start vesmírné lodi Orion k Měsíci je plánován na příští rok v listopadu. První lidé by na přirozenou družici Země měli letět za čtyři roky. 

Trvalá ložiska vody na Měsíci by mohla snížit nároky na zásobování plánované základny. Mohla by být nejen zdrojem pitné vody, ale i paliva pro budoucí lety na Mars. Vodu by astronauti mohli elektrolýzou rozštěpit na kapalný vodík a kapalný kyslík a obě složky použít do raketových motorů. 

V takovém případě by odpadla doprava těžkých nádrží s palivem do vesmíru a do vesmírných lodi by bylo možné naložit více nákladu.

Počítačové ztvárnění observatoře SOFIA umístěné na Boeingu 747 a místa nálezu molekul vody. | zdroj: NASA

Zatím není zřejmé, zda je nově detekovaná voda technologicky dostupná a zda ji bude možné někdy využít.

Problémem je její nízká koncentrace. Měření ukazují že je zhruba stokrát nižší než na Sahaře. A Sahara - to je pořádně vyprahlý kus světa. 

"Ano je to totéž, co pijeme na Zemi," sdělil webu CNET Shuai Li, planetární vědec na Havajské univerzitě. "Ale hojnost je extrémně nízká. Nejsou to žádné kusy ledu. Budete muset zpracovat několik tisíc kilogramů lunárního regolitu (měsíční horniny), abyste získali kilogram vody."

Takže čas na jásot zatím nenastal. SOFIA bude v pátrání po vodě každopádně pokračovat. Její data se mohou stát vodítkem při plánování mise VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) s robotizovaným vozítkem pro mapování využitelných zdrojů Měsíce. 

------------

Nakonec vám všem 'karanténům' nabízím lunární lahůdku. Je jí projížďka roverem po Měsíci (po deváté večer SEČ). Záznam natočený během mise Apolla 16 v roce 1972 ukazuje, s jakým gustem se astronaut Charlie Duke prohání po povrchu Měsíce. Pomocí počítačové technologie ho vyhladil Denis Širajev pro outubeový kanál Dutchsteammachine.

zdroj: YouTube