Druhý z meteorů, označený EN191120, se zjevil na nebi nad Českem ve čtvrtek nad ránem. Svítil jako Měsíc v úplňku.

Mimořádně jasný meteor (bolid) o průměru půl metru zachytily automatické digitální kamery bolidové sítě rozmístěné na českém území. Z fotografických záznamů astronomové určili přesnou trasu průletu vesmírného tělesa. Z fotografického spektra bolidu zjistili, že to byla kamenná hornina.

Pronikl přes světelný smog

V Praze zaznamenala bolid kamera katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Byl vidět i přes světelný smog nad metropolí. 

Astronomický ústav na svém webu píše, že "ve čtvrtek ve 4 hodiny 46 minut a 47 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 270 kilogramů a podle záznamu z nejcitlivější kamery bolidové sítě začal svítit již ve výšce sto kilometrů nad hranicí Čech a Bavorska v prostoru Českého lesa. Těleso se pohybovalo rychlostí přes 14 kilometrů za sekundu. Po málo skloněné dráze pokračovalo v letu jihovýchodním směrem. Podél hranice přeletělo Šumavu a dále postupně zjasňovalo".

Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl ve výšce 42 kilometrů krátce po přeletu Dunaje. V této fázi letu se meteoroid začal v atmosféře brzdit a rozpadal se.

Rozpad tělesa pokračoval až do jeho pohasnutí ve výšce 25 kilometrů nad zemí jihozápadně od rakouského poutního místa Mariazell. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 290 kilometrů uletěl za 24 sekund.

"Tak dlouhé trvání bolidu je vzácné," píší na webu astronomové. Upozorňují, že převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, avšak hodně meteoritů mohlo dopadnout na zemský povrch.

Vědci už určili oblast, kam dopadly úlomky původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority. Leží v horském terénu, takže hledání meteoritů bude komplikované. Kromě menších řádově gramových až stogramových meteoritů astronomové předpokládají, že na Zemi dopadly i dva meteority o hmotnosti jeden až čtyři kilogramy.

Světelná dráha bolidu v atmosféře. Celková dráha bolidu byla 290 kilometrů dlouhá a bolid jí uletěl za 24 sekund. | zdroj: Astronomický ústav AV ČR

Astronomové také vypátrali místo odkud kámen přiletěl – byl částí asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek ve sluneční soustavě, který se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. 

Síť, které bolid neunikne 

Byl to každopádně už druhý mimořádně svítivý meteor nad Českem v listopadu. První se nad severem Čech objevil v neděli osmého listopadu. Kamenné těleso označené EN081120 mělo hmotnost dvaceti kilogramů. 

Astronomové zaznamenávají bolidy rychlými fotometry. Tyto přístroje, které jsou součástí kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho rozpadu během průletu atmosférou. 

Podnětem ke zrodu sítě fotometrů v Česku byl počin českého astronoma Zdeňka Ceplechy, který v roce 1959 jako první na světě vypočítal dráhu pozorovaného bolidu. Na základě jeho výpočtu byly později čtyři úlomky meteoritu skutečně nalezeny.

Výřezy z rychlonaváděcí kamery, která je umístěna v Ondřejově a která sleduje pohyb bolidu. Je na nich patrná výrazná fragmentace v závěrečné části letu. Čas narůstá zleva doprava. | zdroj: Astronomický ústav AV ČR

Země je vlastně nepřetržitě bombardována vesmírným kamením. Astronomové odhadují, že den, co den vstupují do zemské atmosféry miliony meteorů.

Pro přehlednost ještě doplňujeme některé pojmy použité v článku, které bývají často zaměňovány:

Meteoroid je obvykle úlomek komety (těleso z ledu a prachu obíhající hvězdu), nebo planetky (asteroidu), který se při vstupu do atmosféry změní na meteor – jasné světlo procházejícím oblohou. Většinou shoří, někdy se rozpadne a jeho úlomky dopadnou na Zem jako meteority. Jen ve vzácných případech zemské gravitaci uniká. Bolid je název pro mimořádně jasný meteor, obvykle jasnější než -4 magnitudy.