Alkohol je v moderní společnosti tak běžný, že se často považuje za neškodný – zejména pokud se konzumuje „s mírou“. Mnoho lidí si dopřává sklenku vína k večeři nebo pivo po práci s přesvědčením, že v malém množství může být alkohol dokonce prospěšný. Jenže vědecké poznatky z posledních let tento mýtus stále důrazněji vyvracejí.

Podle bioložky a odbornice na rakovinu Tanyi Zhelninové, která se tématu věnuje ve svém článku pro The Conversation, neexistuje žádná bezpečná hranice pro konzumaci alkoholu z hlediska rakoviny. Alkohol totiž přímo poškozuje DNA buněk, a právě tato poškození jsou hlavní příčinou vzniku zhoubných nádorů.

Hlavním viníkem je acetaldehyd, toxický vedlejší produkt, který vzniká při odbourávání alkoholu v játrech. Tento chemický metabolit se váže na DNA a brání buňkám v jejich správném dělení. Výsledkem mohou být mutace, které – pokud nejsou opraveny – vedou ke vzniku nádorových buněk. Naše tělo sice disponuje opravnými mechanismy, ale nejsou dokonalé. A čím častěji a déle je organismus alkoholu vystaven, tím více chyb se hromadí.

Karcinogenní účinky alkoholu nejsou žádnou novinkou. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila alkohol za skupinu 1 karcinogenu, tedy látku s jednoznačně prokázanou schopností způsobovat rakovinu u lidí – stejně jako tabák nebo azbest. Spojení mezi alkoholem a rakovinou prsu, jater, jícnu, hltanu, tlustého střeva a ústní dutiny je dnes považováno za vědecky doložené.

Znepokojující je, že i malé dávky alkoholu – tedy méně než jeden drink denně – podle studií zvyšují riziko. Například ženy, které pravidelně konzumují i malé množství alkoholu, mají vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu než abstinentky. Alkohol totiž zvyšuje hladinu estrogenu, který hraje roli při vývoji hormonálně závislých nádorů.

Jedním z problémů je i způsob, jakým společnost alkohol vnímá. Je hluboce zakořeněný v kultuře, často prezentovaný jako symbol zdravého životního stylu (např. červené víno v „mediterranean diet“) a běžně doporučovaný jako „prospěšný v malém množství“. Jenže tato představa není podložena moderní vědou. Naopak, nová doporučení mnoha zdravotnických organizací směřují k tomu, že nejbezpečnější množství alkoholu je nula.

To samozřejmě neznamená, že každá sklenička rovná se rakovina. Ale je důležité chápat, že riziko není nulové ani u umírněné konzumace. A čím častěji alkohol pijeme, tím větší zátěž na naše buňky vzniká.

Jak shrnuje Zhelninová: „To, že je alkohol legální a kulturně přijímaný, neznamená, že je bezpečný. Každý doušek má svůj dopad.“