Lidé a neandertálci v minulosti žili vedle sebe. Nejenže se potkávali, ale plodili spolu potomky. Kromě genů sdíleli také některé dovednosti a přebírali nápady na nástroje i šperky.

‚Věčně‘ spolu

Nová studie naznačuje, že se to stávalo alespoň ve Francii a severním Španělsku. Homo sapiens tam mohli žít bok po boku s Homo neanderthalensis až 2900 let. Tato doba byla dostatečně dlouhá pro to, aby dva druhy vytvořily pokrevní i kulturní svazky.

Some 40,000 years ago, our ancestors may have overlapped with Neanderthals in Western Europe for up to 2800 years, sharing not just genes with each other, but potentially culture as well. https://t.co/xE3ybN1wUp

— News from Science (@NewsfromScience) October 13, 2022

Igor Djakovic, doktorand na Leidenské univerzitě a hlavní autor nové studie publikované v žurnálu Scientific Reports k tomu dospěl, když se svým týmem zkoumal 56 artefaktů ze 17 nalezišť ve Francii a Španělsku.

Polovina z nich podle stylu výroby patřila zřejmě neandertálcům, polovina lidem. Mezi zkoumanými předměty byly opracované kosti, nože, šperky a další výdobytky kamenné technologie.

Pomocí statistických metod zkoumající průměrné zastoupení artefaktů vědci odhadovali, kdy žili první a poslední výrobci těchto předmětů, píše časopis Science.

Snímek poskytnutý Igorem Djakovičem ukazuje kamenné nože, o kterých vědec předpokládá, že je vyrobili někteří z posledních neandertálců žijící na území dnešní Francie a severního Španělska. | zdroj: Profimedia

Tímto modelováním zjistili, že neandertálci v regionu vyhynuli před 40 870 až 40 457 lety a že lidé se v něm poprvé objevili před 42 500 lety. Oba druhy tedy vedle sebe žily po dobu 1400 až 2900 let. Poměřováno historií moderní Evropy to tedy byla téměř „věčnost“.

Inspirativní soužití

V některých oblastech, kde žili neandertálci i moderní lidé, se přitom souběžně vyskytovaly některé artefakty. Například perforované zuby ulovených zvířat, které zjevně sloužily jako šperky.

Objevily se tam také stejné kamenné nástroje podobné čepelím. To naznačuje inspiraci a přebírání dovedností.

A odtud byl jen krok ke křížení a tvorbě potomků.

Genetické analýzy provedené v minulých letech ukazují, že dávné generace lidí v Evropě měly výrazné zastoupení neandertálských genů. Z toho vyplývá, že lidé a neandertálci se křížili často.

„Mezi výzkumníky panuje stále větší shoda, že neandertálci žili v Evropě v menších populacích. Přicházely větší populace moderních lidí, kterými byli pohlceni. Mohli bychom ale říct, že neandertálci nevymřeli, protože nám předali část své genové výbavy,“ cituje Djakoviče deník The Guardian.

Profesor Tom Higham, který už dříve ve svých studiích naznačil překrývání moderních lidí a neandertálců ke studii řekl: „Její závěry potvrzují předchozí výzkumy, které ukazují značné překrývání populací neandertálců a moderních lidí v západní Evropě po dobu tisíců let, během které se tyto skupiny vzájemně setkávaly a příležitostně křížily.“