Neandrtálci nikdy doslova nevymřeli. Jistě, jako svébytný lidský druh je dnes nepotkáte. Ale naše vlastní DNA obsahuje určitý zlomek neandrtálského genomu.

Většinou je jeho podíl odhadován na jedno až dvě procenta, někteří vědci však mají za to, že je až desetinásobný. Jinými slovy, neandrtálci svým způsobem přežili dodnes – uvnitř nás samotných.

Zkoumali desítky tisíc genů

Ještě před desítkami let by nad podobným zjištěním mnoho lidí odhrnulo nos. Nejsou přece příbuznými „primitivních neandrtálců“. Dnes se ale karta obrátila, pověst neandrtálců se zlepšila a kolují mýty o tom, že třeba barva vlasů zrzek a zrzků je projevem neandrtálských genů

Zní to pro mnohé půvabně. O to víc nepotěší, že neandrtálské geny na náš vzhled zřejmě žádný vliv nemají.

Dospěla k tomu nová studie výzkumníků z Aarhuské univerzity v Dánsku se spolupráci s islandskými experty publikovaná v žurnálu Nature.

Pod vedením genetika Laurise Skova se výzkumníci zaměřili na zásadní z 28 tisíc genů, které jsme podědili po neandrtálských předcích. Byla to mravenčí práce, při níž vědci sestavovali mapy genů. Výzkumníci srovnávali předpokládané neandrtálské geny v moderní populaci Islandu vůči moderní populaci Sahary.

U saharské populace přitom lze předpokládat mizivý či žádný podíl neandrtálských genů.

Dánský tým ke zkoumaným genům přiřadil víc jak 270 fyziognomických vlastností, které můžou mít vliv i na náš vzhled – od barvy vlasů přes vyšší objem kostí až po geny, které ovlivňují věk nástupu menopauzy. Následně tyto geny srovnal s modernějšími geny, které vlastnili lidé na Sahaře bez významného neandrtálského dědictví v genomu.

... a geny lidí převážily

Ukázalo se, že drtivá většina neandrtálských genů vliv na náš vzhled nemá – jejich roli snáz a účinněji zastupují geny, kterými jsou lidé obdařeni bez neandrtálského vlivu. V celém genomu se objevilo jen pět výjimek, které by mohly mít významnější vliv na chod organismu moderního člověka.

Tři z těchto genů ale souvisejí se srážlivostí krve, a jeden zřejmě u mužů snižuje riziko rakoviny prostaty. Nakonec tak zbyla jenom jedna genová sekvence, která může mít vliv i na vzhled – může ale pouze ovlivňovat výšku svého nositele, ne však třeba výrazný nadočnicový oblouk, typický právě pro neandrtálce.

„Ukazuje se, se, že padesát tisíc let, které dělí nás od zkoumané éry, nám naše přizpůsobitelnost a diverzita umožnila rozšířit se do každého koutu planety. Toho neandrtálci nebyli schopni," řekl k výsledkům neurolog Kari Stefansson z islandské společnosti deCODE, která se na výzkumu podílela.

Patří se připomenout, že vlastnictví nějakých genů ještě nezaručuje, že se tyto geny projeví. To je až dílem genové exprese, která dílem podléhá vlivům prostředí, ale i náhody. Ani neandrtálské geny nezaručují, že jejich majitel bude vysoký, s dobrou krevní srážlivostí a fortelnou prostatou.